Recenze: Berani (2015) – Bratři jak se patří

Islandský režisér Grímur Hákonarson, který je absolventem pražské FAMU, natočil ambiciózní film, který sbírá jednu nominaci na filmové ceny za druhou. Po právu?

Bratři Gummi a Kiddi bydlí od sebe, coby kamenem dohodil, přesto spolu nemluví čtyřicet let. Každý se stará o své stádo ovcí, a pakliže si chtějí něco říct, pošlou si vzkaz přes Kiddiho psa. V údolí se však objeví klusavka a tak nezbývá nic jiného, než všechna stáda porazit. Nejvíce naštvaný je Kiddi, protože klusavka se prvně potvrdila u jeho berana a Gummi to nahlásil. Co budou asi bratři bez ovcí dělat, pakliže by nechtěli porušit zákon? A jaký bude mít tato neblahá událost dopad na jejich vztah? Může to být snad ještě horší?

Režisér měl velkou výhodu v tom, že věděl, do čeho jde. Rodiče na venkově vyrůstali a syna do jeho 17 let posílali téměř každé léto na podobné usedlosti žít a pracovat. Tato zkušenost se promítla do filmu neskutečným způsobem. Nejvíce do hlavních dvou figur, které jsou popsány precizním způsobem a do nejmenšího detailu. Hlavní představitelé Sigurður Sigurjónsson, Theodór Júlíusson působili tak přirozeně, až si člověk pomyslí, že na tom statku opravdu trávili mládí. Věrohodný a pro film velmi zásadní byl hlavně jejich vztah. Některé momenty jsou natolik emotivní, že to s vámi může zacloumat.

Srdceryvné scény jsou však chytře doplněny o naprosto absurdní situace, které díky kvalitnímu scénáři vůbec nepůsobí prvoplánově, třebas jsou na samé hranici suchého humoru. Neválíte se smíchy. Neutíráte si oči od slz. Přesto je film plný humoru a hercům k tomu stačí pouhá mimika. Zarostlé tváře, delší rozcuchané kadeře a prostorová výraznost obou postav jsou možná až příliš klasické rysy, jak by měli farmáři vypadat, ale jelikož jsou protagonisti umístěni do drsného islandského venkova, kde mají de facto hory za domem, neustále fouká nepříjemný vítr a neustále chodí v podomácku upleteném svetru, je ta klasičnost na místě.

75ce2ee247df58648eefed5400c5dde2

Díky normální stopáži film ani neztrácí na tempu a s velkou dávkou jistoty se blíží ke svému dramatickému finále, které prezentuje poselství filmu se vším všudy. Grímur Hákonarson věnoval svůj nový snímek matce, díky které se tolik o venkově naučil. Své zkušenosti zúročil beze zbytku. Ano, filmové ceny si Berani zaslouží a třeba se dočkají i té nominace pro cizojazyčný film nejcennější.

6317664_movie-review--rams-2015_f02d9772_m

Verdikt

Berani patří možná k tomu nejlepšímu, co islandská kinematografie zatím nabídla. Emotivní film o bratrech a ovcích je díky skvěle napsaným postavám či přítomností výborného suchého humoru skvělou sondou do klasického venkovského života prostých lidí, kterých už je mezi námi velmi málo. Proto si tohoto filmu važme.

  • Berani / Hrútar
    Trailer
    Stopáž: 93 minut
    Režie: Grímur Hákonarson
    Hrají: Sigurður Sigurjónsson, Theodór Júlíusson, Charlotte Bøving a další
PŘEHLED RECENZE
Lukáš Vaněk
90 %
Předchozí článekVideo: Veverka Scrat dobývá vesmír v novém kraťasu
Další článekHledají se krásky pro novou Pobřežní hlídku
Lukáš Vaněk
Jsem velký milovník filmu jako takového. Romantická komedie nebo béčkový horor, to je jedno. Nejvíce však oceňuji audiovizuální stránku, která mnohdy leckteré snímky buďto povyšuje nebo drží nad propastí. I špatný film může mít své silné momenty.