Talentovaný kanadský režisér Denis Villeneuve je zpět. Po vydařeném Zmizení a Nepříteli nám servíruje příběh idealistické policistky, která je součástí zátahu na šéfa drogového podsvětí. Jak obstál?
Policistka Kate Macer (Emily Blunt) působí jako členka taktického týmu na vyjednávání o rukojmích. Při razii do domu, který patří jistému Manuelu Diazovi, což je druhý muž v hierarchii drogového podsvětí v mexickém Juárezu, narazí na hromadu rozkládajících se těl. Při domovní prohlídce však policisté narazí na nastraženou past, která zabije dva policejní příslušníky. Kate chce učinit spravedlnosti zadost a když dostane příležitost stát se členkou týmu, který chce zneškodnit celou strukturu drogového byznysu na hranicích USA a Mexika, a tím pádem dostat toho, kdo je odpovědný za její mrtvé kolegy, neváhá ani moment a dobrovolně se přihlásí.
Netuší však, že se stala členkou týmu, který nehledí na pravidla, ale na výsledek. Seznámí se s tajemným Alejandrem (Benicio Del Toro) a Mattem Graverem (Josh Brolin), který ji naverboval. Při její první akci zadrží v Mexiku člena kartelu. Při jeho převozu však dojde k přepadení jejich týmu a dojde k přestřelce, jež vyústí v několik mrtvých útočníků. Zděšená Kate chápe, že tihle chlápci jednají jinak, podle ní nezákonně. Po další akci se s hrůzou dovídá opravdovou podstatu týmu, i identitu jejich členů. Věci, které ji nenechají klidnou, a které ji můžou stát život.
Téma policistů idealistů, kteří byli postavení tváří tvář drsné realitě, je velmi vděčné, obzvláště, když je hlavní postavou žena. Emily Blunt však nehraje žádného bažanta, nýbrž zkušenou specialistku na vyjednávání o rukojmích, i když je členkou de facto komanda. Něžná tvářička, která je schopná nakopat zadky? Jo, tohle prostě beru všemi deseti, i když Blunt musela mluvit s americkým přízvukem.
Velmi vtipné mi přišlo ztělesnění ‚pravého Američana‘, jenž ve filmu vyžvýkal tolik žvýkaček, kolik jich snad za hokejovou sezónu nevyžvýká ani trenér Vladimír Růžička. Na poradu chodí v žabkách, v pokoji mezi svými kolegy chodí bez trička. V podání Joshe Brolina šlo o velmi vtipnou, leč drsnou figurku. Zajímavější je však postava Benicia Del Tora. Na začátku je nám sděleno, že je bývalý státní prokurátor z Kolumbie. Při výsleších jedná nevybíravě, ale k policistce se chová korektně. Jak sám říká, najímají si ho různé vlády pro různé práce. Jak minuty ubíhají a ubíhají, najednou s jeho postavou cítíte, ale rovněž byste ho rádi podrobili stejnému druhu vyslýchání, jaký praktikuje on sám.
Asi největší proměnou ve filmu tak projde samotná Emily Blunt, jejíž postava dbající na pravidla dostane během snímku takovou facku, jak to vlastně chodí, že se musí rozhodnout, zda se tomu poddá nebo ne. Denis Villeneue si s diváky hraje od první minuty až do konce. Když už si myslíte, že to bude tak a tak, tak vás talentovaný Kanaďan územní a je to zase jinak.
Sicario je natočen podobným stylem, jako Villeneuveův snímek Zmizení. Tíživá atmosféra, která by se dala doslova krájet, působivá kamera matadora Rogera Deakinse a mrazivý soundtrack od Jóhanna Jóhannssona, jehož pod kůži se vtírající hudební motiv sedí tak perfektně, že by tento film bez něj snad nemohl vůbec fungovat. Ale vážně! Spolu s Patrickem Doylem, jehož doprovod k Popelce dělá film nezapomenutelným, je horkým adeptem na oscarovou nominaci. A možná nezůstane jen u této. Sicario je žhavým kandidátem na několik cen a právem patří mezi filmy roku.
Verdikt Lukáše Vaňka:
Villeneue ukazuje Hollywoodu, jak se točí depresivní filmy. Nečekejte žádný akční spektákl. Je to řemeslně perfektně natočený drsný thriller z drogového prostředí, který tu od Traffic: Nadvlády gangů nebyl. Palec nahoru a klaním se před jedním z nejlepších filmů roku.
Očima Jany Trnkové:
Jestli čekáte, že tohle je jeden z těch filmů, kde Vás opatrně povedou za ručičku, vysvětlí Vám vše od A až do Z a hlavní postavu vybaví až téměř nadpřirozenými schopnostmi všechno vyřešit.. tak na to rovnou zapomeňte. Tady budete na události koukat především z pohledu naivní a poctivé agentky FBI, kterou hodí do kolotoče událostí v prostředí, kde se na pravidla moc nehraje a vysvětlivkami neplýtvá. Pro některé diváky to může být end game, pro jiné naopak výrazné plus. Co ale nelze popřít je skvělé budování atmosféry, které vám vystřelí tep do nebeských výšin. Vivat Roger Deakins (kamera) a Jóhann Jóhannsson (hudba). Já to vydýchávala celý večer.
Očima Františka Jukla:
Film má hodně napínavých pasáží a připomíná mi ten o válce proti teroru – 30 minut po půlnoci. Taky jde o zábavu pro dospělejší publikum, s důmyslným scénářem, přímým tahem na drogovou bránu, strohými, realistickými dialogy a nenápadným soundtrackem, který pomáhá s gradací napětí. Pak jsou tady tři herci. Dva si dělají, co chtějí (hrají totiž to, v čem jsou nejlepší) a „ona“ je uvěřitelná třeba tím, jak nechápe. A jestli na začátku spolu s Kate nepobírám okolnosti, tak na konci ji chápu. Také v tom by mohla být síla tohohle filmu, který přiživuje konspirační teorie o provázanosti CIA a drogových kartelů, baví diváky rozporuplností mezi právem, zákonem a morálkou a kterým Denis Villeneuve zřejmě nadobro vstoupil do první režisérské ligy.
Sicario: Nájemný vrah / Sicario
Trailer
Stopáž: 121 minut
Režie: Denis Villeneue
Hrají: Emily Blunt, Josh Brolin, Benicio Del Toro, Victor Garber, Jon Bernthal, Daniel Kaluuya