Recenze: La French (2014) – Francouzská spojka na francouzský způsob

Když se řekne FRANCOUZSKÁ SPOJKA, mnozí si okamžitě vybaví Gene Hackmana v oscarovým policejním thrilleru z roku 1971 a při pomyšlení na jeho remake, by se jim mohlo udělat blbě od žaludku. Proto všechny uklidním předem: nejnovější „La French“ nemá s touhle klasikou (a tedy ani s knihou Robina Moorea) skoro nic společnýho. Přináší jinej pohled na události a s Francouzskou spojkou, tedy sítí, kterou se pašoval heroin z Turecka do Francie a pak dále do USA, místo svéraznýho poldy Pepka, bojuje elegantní soudce Pierre Michel.

Příběh je založen na skutečných událostech a odehrává se v rozmezí let 1975 – 1981 v Marseille, hlavním městě transatlantického obchodu s heroinem. Pierre Michel se stává soudcem pro boj s organizovaným zločinem a jeho úkolem je udělat něco s probíhající drogovou válkou, při níž dochází ke krvavým střetům i za bílého dne. Čeká ho náročná práce, protože šéf drogového gangu, Gaëtan „Tany“ Zampa, má pod palcem politiky, policii i soudy. Anglický název („The Connection“) vtipně vystihuje jednak síť distribuující heroin, a zároveň pouto, které si mezi sebou vytvoří tito dva muži. Jejich souboj totiž přerůstá hranici běžnýho pracovního zápalu a hlavně ze strany Michela se z něj stává posedlost, která přináší oběma problémy. Příběh se postupně soustředí jen na ně a ti ostatní, včetně manželek a spolupracovníků, pouze vyplňující filmový prostor.

la french 1

Cílem scénáristy a režiséra Cedrica Jiméneze je nalákat na jiný věci, než jsou automobilový honičky nebo svištění kulek, který předváděl americkej filmovej kolega. Snaží se vytěžit maximum z charakteru osobností. Ukazuje, že si jsou velmi podobní. Tvrdohlaví vůdci, milující tátové i manželé. Navíc (aspoň se mi zdá) jsou si podobní i vzhledem. A vrcholným dramatickým číslem má být jejich setkání.

Svět zločinu pohledem z obou stran ukázal už NELÍTOSTNÝ SOUBOJ (1995). Právě srovnání s jinými filmy láme „La French“ vaz. Nepřináší nic novýho, nebo originálního. Bohužel ani vykreslení charakterů nesplňuje dramatický nároky na studii dvou mužů, nacházejících se na protilehlých stranách zákona. Navíc mu schází i potřebná energie, která by dokázala utáhnout takovou délku.

VERDIKT:

135 minut je opravdu dlouhá stopáž. Pro našince se z historickýho hlediska nejedná o extra zajímavý osobnosti, což by nevadilo, kdyby nám bylo dopřáno dosytnosti filmových emocí. Jenom vítězství dobra nad zlem a dodržení historických faktů bohužel nenasytí. „La French“ je v první řadě Jean Dujardin (Oscar za „The ARTIST“ – 2011), ze kterýho v Hollywoodu stále nedokážou, na rozdíl od domácích tvůrců, dostat to nejlepší. Jedná se o standardní filmařinu a dobrý herecký výkony. Možná je to víc zajímavý politicky, než filmově. Příběh je lehce napínavej, ale zbytečně dlouhej a dá se doporučit všem, kteří s nostalgií vzpomínají na gangsterky s příchutí sedmdesátých let a jsou ochotni si na dramatický okamžiky trpělivě počkat.

  • La French 
  • Trailer
  • Akční / Krimi / Thriller
  • 135 minut
  • Režie: Cédric Jimenez
  • Hrají: Jean Dujardin, Céline Sallette, Benoît Magimel, Gilles Lellouche, Guillaume Gouix a další

Kino premiéra: Francie 03. 12. 2014