Protože Ant-mana hrají v kinech už tento čtvrtek, musíme vám v bezprostředních dojmech prozradit, zda si novou marvelovku nenechat ujít právě na velkém plátně. Celou recenzi si u nás přečtěte v nejbližších dnech.
Ant-man je malý. Tento popis sedí jak na hlavního protagonistu, tak i na snímek samotný. Namísto typického konfliktu ohrožujícího minimálně celý kontinent se dočkáme problému, který ale zatím působí na lokální úrovni. Díky tomu nemáte ten známý pocit, že hrdina vlastně zachraňuje svět. Snímek však boduje originalitou, humorem a nadsázkou. Není sice tak vtipný jako Strážci galaxie, ale ta marvelovská nadsázka a odlehčenost tu nechybí. Akční scény jsou dynamické a díky schopnostem hlavního hrdiny často vyplněny i různými vtípky. Postavy jsou hrány charismatickými herci, ale chybí jim potřebná jiskra. Celkově je Ant-man lepším průměrem, který se se svými epičtějšími kolegy však rovnat nemůže.
Tak tu máme po Strážcích galaxie další marvelovský crazy projekt. A opět se z toho vyklubalo příjemné překvapení. Ant-Man sice není tak vtipný jako parta kolem Star Lorda, ale že by postrádal smysl pro humor, to se také říci nedá. Gagy byly sympaticky rozděleny mezi všechny postavy a tak s přesně načasovanou hláškou nezůstal nikdo pozadu. Snímek, který by se klidně mohl jmenovat Pymovi párťáci, hodně sází na to, že znáte všechny filmy z obou fází, tedy alespoň většinu. Takže diváci, kteří neviděli nic, se budou hodně ztrácet. Ale tohle bych tomuto jinak skvěle pojatému filmu nevytýkal, neboť jeho cílovka je zkrátka jiná. Každopádně platí, že Peyton Reed se zorientoval rychle a naservíroval vtipnou, rodinnou, vizuálně povedenou sólovku, která druhou marvelovskou fázi zakončila více než důstojně.
Petr Potůček
Jakkoli člověk doufal, že Paul Rudd zvládne alespoň průměrně zahrát hrdinu a la Marvel, nezbyly mu nic nežli rádoby vtipné pokusy o žerty. Nebýt vedlejší postavy v podobě přistěhovalce, jenž – jako jediný, nutno podotknout – vnášel do děje opravdu zábavné momenty, nepomohlo by ani mé časté sledování šmouhy na 3D brýlích, která byla o tolik zajímavější, než to, co se dělo na plátně.
Na Ant-Mana jsem se těšil, ještě když byl pod taktovkou dua Wright – Cornish, kteří se bohužel z důvodu tvůrčích neshod s Marvelem museli rozloučit. Soudím si tvrdit, že kus jejich rukopisu ve filmu zůstal a některé pasáže jako by z oka vypadli nejslavnějším kouskům Edgara Wrighta. Po tom, co film převzal Peyton Reed už jsem tolik neočekával, celý Ant-Man šel mimo mě, i přesto že jsem zarytý fanoušek marvelovských počinů. Film mě ale ani nezklamal, ani nepřekvapil. Byl to takový zlatý střed. Myslím si, že Wright by z potenciálu mravenčího muže vytěžil více. Na kvalitě filmu ubíralo i to, že novinářská projekce byla s českým dabingem. Některé vtipy Michaela Peňy či Paula Rudda vyšumely do ztracena. Těším se na druhou projekci, tentokrát v angličtině, a budu doufat, že mi to požitek z filmu o mnoho zlepší.