Viděli jsme nový spektákl sourozenců Wachowských, Jupiter vychází. Očekávání, nejen ta naše, byla poměrně vysoká, proto zamrzí dvakrát tolik, co jsme ve výsledku dostali. Snímek vstupuje do našich kin už tento čtvrtek, tak si pojďte přečíst naše první dojmy.
Daniel Birgus
Sourozenci Wachowští nemají lehkou pozici. Poté, co světu dali legendární Matrix, veřejnost od nich očekává jen ty nejlepší možné výsledky. Jejich nejnovější počin Jupiter vychází má rozhodně velké ambice. Snaží se být velkolepou sci-fi plnou úžasných speciálních efektů, dramatem zachycujícím sourozenecké rozepře a boj o moc a v neposlední řadě také romantickým příběhem dvou lidí, kteří kvůli svým odlišným původům nemohou podlehnout svým citům. Na jeden film je toho zkrátka až příliš. Více dějových linek má za následek příběhovou nekonzistentnost, povrchnost a zdlouhavost. Postavy mají sice naoko velkou hloubku, ale to je jen zdání. Jsou totiž dělány podle klasických šablon – nechybí tu protřelý a hrdinský samotář, hrdinka z řad „obyčejných“ lidí a záporák toužící pro změnu zase jen po moci. Wachowští se snažili vystoupit ze svého vlastního stínu, ale to se jim bohužel nepodařilo.
Karel Pokorný
Celý rámec příběhu, pod kterým se podepsali sourozenci Wachowští, je natolik rozlehlý, že jsem se z počátku ve všech těch jménech, vztazích a tzv. má dáti, dal, ztrácel. Celkově nové pojetí kosmu, fungováním vesmíru počínaje a odůvodněním existence lidské rasy konče, by vydalo na několik dílů jupiterovské ságy. Zde bylo ovšem vše sestřiženo do dvouhodinového snímku. Z toho důvodu nebo možná také proto nezbyl prostor na detailnější vykreslení postav. Uklízečka toalet Jupiter Jones (Kunis) se prakticky přes noc stane galaktickou dědičkou a Jejím veličenstvem, což by pro mnohé z nás byl minimálně šok. Hlavní hrdinka se s touto skutečností ovšem vyrovnala jako by dostala nové zaměstnání. Během celého filmu mi k srdci nepřirostla ni jedna z kladných či záporných postav. Následuje slet událostí, u kterých jsem se nemohl ubránit dojmu, že jsem je už někdy viděl. Akční přestřelka mezi ochranitelem Cainem (Tatum) a jeho protivníky z kosmu má skoro až apokalyptický dopad na Chicago, ze kterého by za chvíli zbyly jen ruiny. Což autoři, tedy vlastně ufoni vyřešili tak, že se budovy prostě zase samy opraví a po vzoru Mužů v černém je lidem vymazána krátkodobá paměť. Caine lítá pomocí robustních bot, které vypočítají odpor gravitaci. Mezi galaxiemi se cestuje Hvězdnou branou, vesmírná plavidla s přehledem konkurují Star Wars, občas se poletuje vesmírem jen ve skafandru, s očekáváním jsem vyhlížel Sandru Bullock. A mohl bych pokračovat. Co se rozhodně filmu nedá upřít je propracovanost vizuální stránky a triky. Na závěr mohu snad jen říci, že se Channing Tatum do půl těla svlékl milé dámy, tak je to v klidu.