Naše první dojmy: Transcendence (2014)

Přečtěte si

Autor

Redakce se opět vydala do kina, tentokrát na sci-fi snímek Transcendence. Pojďme se společně podívat, jak tento velice nadějný a očekávaní snímek budeme hodnotit. Recenze se dočkáte během zítřka.

httpv://youtu.be/xF71sum2uTo

Jana Trnková (Ernia)

Transcendence se tolik chlubí Nolanovým jménem, až by člověk uvěřil, že je to opravdu jeho film. Na režisérské židli nicméně seděl debutující Wally Pfister, který se ale od Nolana mohl učit z první ruky, neboť je jeho dvorním kameramanem a spolu pracovali například na Počátku nebo batmanovské trilogii. To je ostatně na filmu poznat – vizuálně je Transcendence skvělá, ale jeden zásadní ‚předmět‘ musí Pfister ještě dohnat. A tím předmětem je scénář. Všechno je špatně už od první scény, která nám jasně řekne, jak to všechno dopadne, a tím diváka bezostyšně okrade o veškeré napětí a drama. I bez toho je ale film až překvapivě naplněn klišé a nepřichází s ničím novým. Že pokrok může být nebezpečný, je téma už tisíckrát zpracované a že ztratit milovanou osobu je těžké, jsme už také slyšeli. Ale budiž, s čím jsem já měla největší problém bylo, že film nám předkládá určitý sled událostí a čeká, že je tak přijmeme a nebudeme se na nic ptát. Jenže některé věci jsou tak nelogické nebo tak blbé, že je prostě nelze jen tak přijmout.

Máme věřit, že když si to tři lidi usmyslí, tak můžou tajně sestrojit to, o co se vědci snaží celá desetiletí? Že nějaká Evelyn se ze dne na den stane milionářkou, postaví si špičkovou (a ne zrovna malou) laboratoř, aniž by si toho někdo všiml? Že FBI si v klidu bere anonymní informace k zatčení ‚teroristů‘ a na otázku, odkud ty informace jsou, si odpoví až za několik let? Že jediný, kdo dokáže vzdorovat je chabá parta hackerů, kteří se sami zbaví veškeré technologie, ale stejně jsou víc v obraze než všechny chránící organizace na světě? Že celému světu otevřeně hrozí zotročení, ale žádná vláda nezakročí? A že film ani nenabízí nikoho, s kým bych se mohla ztotožnit, taky nepomůže. Ze záporáků jsou nakonec spasitelé, z hrdinů vyvrženci a hlavní postava, Evelyn, která nám je představena jako jedna z nejchytřejších lidí na světě, se chová úplně pitomě a slepě. Ale tak ono se říká, že láska zaslepuje. Bohužel já narozdíl od ní, do Johnnyho Deppa zamilovaná nejsem, a tak můžu s klidným vědomím prohlásit, že celá ta Transcendence, jakkoli se tváří seriózně, je ve skutečnosti pořádná blbost.

Roman Toupal (Toupi)

Sci-fi drama a režijní debut dvorního kameramana Christophera Nolena je hodně velké lákadlo. K tomu ještě solidní herecké obsazení v čele s Johnny Deppem a rázem je z toho hodně zajímavý projekt. Jenže Wally Pfister není Nolan a byla by bláhovost čekat, že hned na první pokus se tomuto věhlasnému režisérovi dokáže vyrovnat. Mě osobně přišlo, že si režisér ukousl až moc velké sousto a že snaží se rozebírat přemíru témat ve dvouhodinové stopáži. Přitom ze začátku si film drží dobré tempo, vše je divákovi vysvětleno během dvaceti minut a motivace jednotlivých stran (vědci, odpůrci umělé inteligence) jsou naprosto jasné. Ovšem potom přichází zlom, kdy se tempo rapidně zpomalí, děj stojí na místě a reakce některých postav na aktuální dění je dost prapodivná. Co ovšem stojí za to, je vizuál a práce s kamerou. Jako další plus je určitě právě Depp, kterého je radost vidět po dlouhé době v zajímavějších filmech než jsou Piráti z Karibiku nebo poslední počiny Tima Burtona.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také