Blízko od sebe vypráví příběh jedné hodně šílené rodiny, která se potýká se zmizením a nakonec i se smrtí táty, strýce, manžela v jedné osobě – Beverlyho Westona (Sam Shepard). Jeho žena Violet (Meryl Streep) má rakovinu, kterou se snaží zahnat marihuanou a velkou spoustou léků, na kterých si vypěstovala závislost. Její nejoblíbenější dcera Barbara (Julia Roberts) přijíždí do Osage County, aby matce poskytla oporu, když otec zmizel. Jenomže vyjít s Violet není snadné, léky jí zatemnili úsudek a ani svým nejbližším nedokáže říct milé slovo.
Pokud vám připadá, že je vaše rodina jakkoliv dysfukční, tak si pusťte Blízko od sebe. Získáte totiž neuvěřitelně blažený pocit normality. Osobně si myslím, že moje rozhádaná rodina je blázinec, rodinné obědy obvykle končí nějakou hádkou, ale musím říct, že jsem se nikdy nepoprala s vlastní matkou na smuteční hostině. A taky jsem jí nikdy neřekla: „Sežer tu za*ranou rybu, dě*ko!“ Prosím, nikdo si neberte tento film jako inspiraci pro rodinná sezení, protože některé situace ve filmu jsou na kriminál.
Co dalšího byste rozhodně neměli čekat – jakoukoliv vizuální krásu. Kdepak. Příšerné oblečení, maskéři měli asi co dělat, aby z Julie Roberts udělali takové šedivějící strašidlo s kruhy pod očima a šedou pletí. Meryl Streep vypadá jako seschlá broskev v paruce. Abigail Breslin demonstruje nějaké pubertální emo vzdorovité dítko. Benedict Cumberbatch je tu v úplně jiné herecké pozici, než kdykoliv. Černá ovce rodiny, vlastní matka ho neustále sráží. Moc by chtěl být odvážný, povstat a ukázat všem, že není srab, ale pokaždé mu jeho rodina podkopne nohy a už je měl tolikrát zlomené, že už ani nemůže vstát a bít se sám sebe a za svou lásku. A tak jej všichni dál utvrzují v jeho podprůměrnosti.
Na Oscara tady pro mě aspiruje především Julia Roberts, protože povalit na zem a porvat se s takovým hereckým esem a legendou jako je Meryl Streep, to chce kuráž. Na Julii je znát, že některé scény zvládá s vypětím posledních sil, ale do žádné scény nedala o nic míň, než do té předchozí. Meryl Streep hrající jedovatou babu, která má v hlavě takovou říši divů, že se vám o tom nesnilo, to je na celý článek. Vlastně nikoho nepřekvapí, že Meryl Streep něco zahrála dokonale, protože ona to ani jinak neumí. Její Violet je přesně ta matka, kterou vážně nechcete. Protože ať děláte, co děláte, je to vaše máma, je vám dáno chovat k ní silné emoce a ona vám prostě vteřinu co vteřinu jen plive do ksichtu, ale je taky nemocná a je vám jí líto…
Ve chvíli, kdy se vám zdá, že život/scénář dal už postavám co proto a že už nic horšího přijít nemůže, tak přijde rána. Ale to jsou rány osudu, jako kdyby člověku vnitřnostmi proletěla koule z děla. A jedna za druhou a další a další, už si říkáte: Bože, ať to skončí, tohle by přece nikdo neunesl. A ke konci filmu, když Julia Roberts odchází po další z milionu hádek jsem si říkala, že se jde už asi zabít, protože kdo by tohle všechno zvládl. Všechno to sobectví, egoismus, svádění viny na ostatní, bolest ze ztráty otce, bolest z rozpadajícího se vztahu, bolest z nefunkčního vztahu s dcerou a ve finále vidí, že je šíleně podobná té své matce, která jí pořád jen plive do ksichtu. Rána za ranou a pak si vzpomenu na tu větu Julie Roberts, resp. její postavy Barbary, která ve chvíli, kdy jde identifikovat tělo svého otce, říká: „Díky Bohu, že neumíme předvídat budoucnost. Nedokázali bychom vylézt z postele.“ Tahle věta, myslím, vystihuje celý film. Je to totiž to období v životě, kdy je všechno v háji, nic se vám nedaří a budoucnost je natolik nejistá, že se občas i bojíte ráno otevřít oči a začít nový den. Já jsem v Blízko od sebe optimismu příliš nenašla, ale našla jsem v něm skvělý příběh, skvělé herecké výkony a opravdu masivní pocit normality.
- Blízko od sebe / August: Osage County
- Trailer
- Drama
- Stopáž: 121 minut
- Režie: John Wells
- Scénář: Tracy Letts (scénář, divadelní hra)
- Hrají: Meryl Streep, Julia Roberts, Benedict Cumberbatch, Ewan McGregor, Abigail Breslin, Juliette Lewis, Chris Cooper, Margo Martindale, Dermot Mulroney, Sam Shepard a další
- Obrazor.cz – Filmový a televizní obrazor
- Autor recenze: Gabriela Kristková
