Recenze: Sherlock 3. série (2014)

Přečtěte si

12 novinek, které Netflix přidá v týdnu

Čeká nás spíše slabší týden, co se týče novinek na Netflixu, o zajímavé tituly ale nouze nebude. Seriáloví nadšenci...

7 aktualit týdne: Captain America se vrátí a fantasy ve stylu Pottera

S čím se vytasil svět filmu v uplynulém týdnu? Chris Evans se vrátí jako Captain America! Ačkoli ve filmu Avengers: Endgame...

13 nejsledovanějších titulů na Netflixu tohoto týdne

Otravný animák nejsledovanějším filmem týdne na Netflixu. Seriálovou tvorbu ovládl francouzský zloděj gentleman. Tohle jsou nejsledovanější tituly na Netflixu...

Autor

Martin Steinbach
Filmový maniak, vyučený historik a milovník hudby.

Tak a je zase konec. Dvouleté odškrtávání týdnů v rámci vyhlížení třetí řady televizního Sherlocka se sice vyplatilo, ale člověk se ani pořádně nerozkoukal a může čekat znovu. Tři fantastické díly uběhly jako voda a nutno říct, že kvalita seriálu se v podstatě stále drží na vynikající úrovni. Nic na tom nezměnil ani fakt, že stěžejního režiséra předchozích dílu – Paula McGuigana – vystřídaly nové tváře a ani obrovské očekávání fanoušků a kritiků seriál také nepoložilo. Tato recenze bude obsahovat menší i větší spoilery ze všech tří částí nového Sherlocka, tak proto zvažte pokračování ve čtení. Nechceme vám kazit překvapení. Bylo jich opravdu hodně.

Benedtict Cumberbatch jako Sherlock Holmes
Benedtict Cumberbatch jako Sherlock Holmes

Když byla v lednu 2012 odvysílána poslední epizoda druhé série s názvem The Reichenbach Fall, tak jsme zůstali naprosto beze slov. Napínavě originální, dechberoucí a zcela netelevizní thriller posunul seriálovou zábavu do úplně jiných výšin. Ti, co tento skvost viděli, tak ví, o čem mluvím. Sherlock svým únikem před smrtí však zamotal nejednu hlavu a v dvouleté pauze mezi druhou a třetí řadou se zvedla vlna různých spekulací, co se vůbec u nemocnice Sv. Bartoloměje stalo. Očekávání bylo veliké, otázky ještě větší. Vánoční miniepizoda nás příjemně navnadila a vyhlížení prvního ledna se zdálo být nekonečné. Upřímně jsem se trochu bál, jak tvůrci z této (povedené) šlamastyky vybruslí. A ono se to zdařilo. I když možná ne tak, jak si to všichni rýsovali. První díl nové řady – The Empty Hearse – se s nepříjemným úkolem vypořádal opravdu velmi vtipně a navzdory tomu, že v podstatě nic nevysvětlil, tak šlo hodnocení této devadesátiminutovky do absolutních bodů.

Došlo i na šťastné svatební okamžiky
Došlo i na šťastné svatební okamžiky

A to především díky ústřední dvojici. Jak  Benedict Cumberbatch, tak Martin Freeman si své role evidentně užívají a na každý jejich dialog, každou hádku, každé šetření zločinu, je radost pohledět. Už dlouho jsem neviděl, tak dokonale sehraný herecký pár v seriálovém prostředí, o filmech nemluvě. Cumberbatch jako Sherlock je přesně akorát na pomezí uvěřitelného herectví a zbytečného přehrávání. Freeman působí se svým Watsonem již tradičně jako taková klidná voda, ale i on během třetí řady několikrát prokáže svůj výrazný herecký um (na scénu o setkání Sherlocka s Watsonem v restauraci bych se mohl koukat donekonečna). Oba umělci společně se svými kolegy dominují i poněkud méně „akčnější“ druhé epizodě The Sign of Three, kde se příběh věnuje převážně svatbě Watsona s Mary. Zajímavá zápletka sice nechybí, ale zde bych právě ocenil spíš jednotlivé výkony herců, kteří dělají z poněkud tuctové oslavy naprosto nevšední zážitek.

Charles Augustus Magnussen (Lars Mikkelsen) jako hlavní záporák třetí řady
Charles Augustus Magnussen (Lars Mikkelsen)

Ale abych jenom nechválil, tak musím zmínit i několik negativních poznatků z třetího Sherlocka. Tvůrci se samozřejmě musí vypořádat s devadesátiminutovou stopáží jednoho dílu a uspokojit tak nedočkavé fanoušky, proto se snaží zaplnit každou minutu něčím novým o originálním. Osobně bych se ale nebál místy ubrat trochu rychlost a nechat plynulejší děj na úkor divokých střihů a nevkusným zpomalovačkám (z jízdy na motorce v prvním díle tak akorát diváky bolely oči a hlava). Nemyslím si, že je nutné přicházet pomalu každých deset minut s nějakým zásadním zvratem. A že jich v této řadě bylo opravdu hodně. Vcelku mi chyběla i nějaká klidnější a temnější epizoda ve stylu všeobecně kritizované The Hounds of Baskerville. Jo, a abych nezapomněl, Magnussen byl sice slušný charismatický protivník, ale na padoušství Jima Moriartyho to ani zdaleka nestačilo.

Ale to jsou jen moje subjektivní výkřiky do tmy. Ve finále je totiž třetí řada opravdu velmi povedenou záležitostí, ve které dominují jak herecké výkony, tak jednotlivé zápletky z neotřelých scénářů. Posledních několik desítek vteřin celé série patří mezi ty úplně nejvíce koulervoucí (dámy prominou), a i když jsem toto „rozuzlení“ tak nějak podvědomě čekal, stejně jsem před obrazovkou seděl s otevřenými ústy a nevěřícným výrazem. Steve Moffat a Mark Gatiss odvedli opět výbornou práci a právem můžeme hovořit o „televizní události roku“. Letošní lednové dobrodružství konzultujícího detektiva Sherlocka Holmese se tedy povedlo prakticky bez chybičky a nezbývá než si najít něco na krácení dalšího (možná i) několikaletého čekání na potvrzenou čtvrtou řadu.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také