Co se nám nejvíce líbilo v roce 2013, to jste si mohli přečíst už včera v jednom velkém redakčním shrnutí. Dnes tedy přichází na řadu žebříček z druhé strany barikády – Nejhorší filmy roku. Ale protože v redakci moc špatným filmům neholdujeme, odrazilo se to na počtu autorů, kteří se na tomto žebříčku podíleli.
Barva
Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic – Při pomyšlení, že jsem měl za tohle platit v kině, se mi mlží před očima ještě teď. Naštěstí jsem si počkal na DVD a tak jsem tu necelou hodinku a půl docela přežil. Jenže ve výsledku hodnotím Jeníčka a Mařenku jako jeden z nejhorších filmů, které jsem letos viděl… A to jsem si snímek opravdu nezaměnil s levnou kopií od společnosti Asylum. Na druhou stranu mám současné temnější pohádkové verze z Hollywoodu rád, tahle bláznivá kravina mi ale nic neříká.
Machři 2 – Už jednička postrádala jakoukoliv zápletku, zachraňovali to ale docela sympatické tváře. Dvojka ale snad vynechala celý scénář a celý film se skládal z jakýchsi scének, které vždy vyvrcholily nechutnou a vulgární pointou. Kdyby se mě někdo zeptal, o čem to vlastně bylo, asi bych nedokázal ani odpovědět.
Po zániku Země – Docela překvapivě nepatřím mezi ty, kteří současnou tvorbu M. Night Shyamalana nějak silně haní. Je pravda, že Šestému smyslu, Znamení a nebo Vyvolenému nesahá po paty nic, co indický režisér natočil za posledních šest let. Ovšem to, co natočil v roce 2013, to mě dorazilo a vůbec se divím, že jsem v sobě našel sílu se dodívat. Asi jsme tajně doufal, že se Smithovi chlapci nedožijí konce…
Babovřesky – Jednoznačně to nejhorší, co jsem viděl minulý rok a tím můj výklad k Babovřeskám končí. Musím se však přiznat, že řadu filmů jsem jednoduše nedokoukal a tak je z tohoto důvodu nechci ani zde zařazovat. Věřím však, že znalec českého filmu si dokáže představit, koho všechno mám na mysli… Nebo sroluje níže a v podstatě se to dočte…
Tekat00
Silver Linings Playbook – Jsem hrozná zrůda. Ale tyhle feel-good romantické komedie o „jiných“ lidech, které „vyléčí“ láska mi už lezou krkem.
Dotek hříchu – Zlo, zlo, zlo. Kdybych si po projekci měl tipnout stopáž, šel bych klidně na čtyři hodiny. Tak dlouho mi přišlo, že tenhle čínský hřích trval. Tento dvě hodiny trvající, úmorný a naprosto plochý blábol dostal v Cannes cenu za scénář? Moc jednoduché, moc dlouhé.
Babovřesky – Nemyslím si, že by bylo nutné cokoliv dodávat. Přežil jsem. Tak tak.
Jen bůh odpouští – Bolestivý zážitek. Subjektivně nejzdlouhavější film od Warholova Spánku. Jediné, co mě drželo vzhůru, byly záchvaty škodolibého smíchu, které propukly pokaždé, když se Gosling zadíval do kamery (tj. často). Refn se má rád, ale v OGF prostě nic nefunguje tak, jak by mělo. Vše vyznívá do prázdna. Anti-Drive. Póza. Winding Refn se potřebuje vrátit na zem a zbavit se Goslinga. Vážně.
Charlieho malá tajemství – Kapitola sama pro sebe. Film, který mě vytočil jako málokterý jiný. Pozérská zpověď hipsterů a naleštěný fake. Nejdříve to vypadá, že divák dostane další milý a citlivý film, ale poté zjistí, že hlavní postavy jsou zploštěny na „božské losery“ (identifikace s nimi je poté snazší, jsou to lidé, kteří do společnosti nějakým způsobem nepasují a všichni jsme uvnitř tak trochu melancholici, ne?) a záporáci jsou všichni ti populární, což znamená, že se vyžívají v mainstreamu a jsou hloupí. Chbosky k tomu přihodil mnoho dalších „indie“ klišé a ve výsledku to působí jako emocí zbavený a dokonalý produkt, vyrobený na zakázku nespokojeným puberťákům, kteří nemají rádi rádio. Kouzlo nezávislých filmů je definitivně pryč a nahradila jej póza, takže je ve výsledku příjemnější a daleko více osvěžující nechat se unášet tím „hlavním proudem“. Za chvilku bude mainstream nebýt mainstream. Zlý a egocentrický film.
Martin Pevný
Babovřesky – Na motivy Slunce, sena… to rozhodně ne! Taková jednoduchá komedie, která nám nic nedá, spíše nás odradí od českých filmů, přičemž můžeme za tento český „výkvět“ poděkovat Zdeňkovi Troškovi.
Donšajni – Jiří Menzel nedokázal po letech pauzy natočit zábavnou komedii. Naprosto nudný snímek bez kouzla a vtipu. Jediné čím disponuje jsou zbytečné narážky na již natočené režisérova díla. Pokud tohle měl být comeback Menzela do režisérského křesla, tak si spíše vykopal pod sebou velký hrob.
Jedlíci aneb Sto kilo lásky – Zbytečný a tak hrozný film jsem již dlouho neviděl. Nemá ani smysl to více rozebírat.
Kameňák 4 – Tento díl z celé „ságy“ Kameňák byl opravdu děsivý a také jedním z nejhorších snímků vůbec. A to jsem si myslel, že už to být horší nemůže, ale nově dosazený režisér Jan Novák místo Zdeňka Trošky potopil tuto sérii definitivně.
Maturita – A máme vítěze. Nejhorší, co jsme kdy mohli dostat naservírované na stříbrném podnose. Česká kinematografie prostě „boduje“, ale v tom špatném slova smyslu.
Satan
Wolverine – Wolverine byl vždycky výživnou postavou a Hugh Jackman jí vtisknul správné charisma. Proto mi trhá srdce, že dosud nedostal patřičný samostatný film. Wolviemu to ve smečce mutantů jde, ale pokud se osamostatní, vždycky vyfasuje debilní příběh nebo debilní prostředí. V případě posledního filmu šlo o obojí. Ve zkratce chybí nějaký logický vývoj postav, jejich motivace jsou přinejlepším slabé a celkový žánrový poslepenec zkrátka nedrží pohromadě a sype se od začátku do konce. Nebavila mě ani jedna sekvence, ani jedna akční scéna…a co mi utkvělo v paměti je cameo Magneta s Profesorem X. A to je na více než dvouhodinový film strašlivá vizitka.
Podfukáři – Chvilku jsem měl nutkání přes ten nablýskaný filmový styl podlehnout, ale…ne. Natočené je to stylově, dynamicky a má to tempo. Jenže příběh se snaží dávat smysl a je tak arogantně nabubřelý, že se vlastně divákovi zhnusí. Dokonalý trik stavěl na precizním vyprávění mající podchycený každý detail příběhu. Podfukáři staví na zábavě a na efektním zaobalení faktu, že vše stojí na jedné šokující pointě a spoustu věcí tak nějak v té záplavě reflektorů zapomenou dořešit či se jimi nějak blíže zabývat.
RIPD – Nápad je výborný a začátek zaujme. Až se však dořeší veškeré vysvětlení, jak daný svět funguje, film zařadí volnoběh a skrz dementní zápletku se dobere konce. Typický tupý mainstream a vykrádačka všeho přes Ghostbusters až po Muže v černém. Co je však na pěst je přehrávající mumlající Jeff Bridges. Tohle je Dude?
Po zániku Země – M. Night Shyamalan úspěšně pokračuje ve zničení své kariéry. Už pěknou řádku let totiž točí jeden horší film za druhým a teď svou sebedestruktivní cestu završil hyperidiotským filmem Po zániku Země. Pomineme fakt, že nikoho nebaví, jak se Will Smith snaží mermomocí protlačit svého synka na stříbrná plátna a dejme dohromady argumenty, proč je tento film takovým zlem. Nebo vlastně proč bych se namáhal?
Smrtonosná past: Opět v akci – Vidíte, co se stane, když dáte kultovní akční značku do rukou dvěma hovadům se jmény John Moore a Skip Woods? Vznikne tohle! Všechno špatně, totální průser a za zmínku stojí snad jen první akční scéna. Celé Rusko má patrně deset kilometrů čtverečních, záporáci baští zeleninu a v osmém díle bude Bruce zachraňovat galaxii se třemi vnoučaty. Tohle hodně bolelo a jde vidět, že i Willis se snad nudou zabije. McClane na dovolené. Doslova. Ostuda série a po téhle hrůznosti jsem konečně pořádně docenil moderní a chytrou čtyřku.
Ernia
Donšajni – Za tenhle paskvil bychom se měli spíš stydět, a ne ho posílat soutěžit o Oscary. Holt ne všichni režiséři jsou jako Scorsese a dokáží se vyhnout senilitě.
Diana – Rodina Margret Thatcherové může být v klidu, protože film Železná Lady je vedle tohohle ještě docela dobrá biografie. Tady se pořád jen nějaká uřvaná bloncka, kterou furt honí fotografové, hádá se svým boyfriendem, pak se udobřujou, vyznávaj si lásku jen proto, aby se za minutu zase pohádali. A takhle pořád dokola celé dvě hodiny.
Po zániku Země – V tomhle filmu bylo všechno špatně. I Will Smith.
Hostitel – Tenhle film doporučit jedině někomu, kdo chce film, který ho rozbrečí. Protože tohle bylo tak pitomý, že těch dvou hodin lituju doteď.
Pole v Anglii – Jediný film, který jsem na KVIFF nedokoukala do konce. Ostatně asi tak jako půlka Velkého sálu. A to jsem neodešla ani ze Zataženého závěsu, který začal půl hodinovou scénou, ve které hlavní hrdina přišel do baráku a pak… pak v něm zatahoval všechny závěsy (a bez střihu!).