Každý rok zažívá každý z nás velká filmová zklamání. Co nás nejvíce bolelo v roce 2013, to můžete posoudit sami v následujících výběrech, kterých se zúčastnil, alespoň podle čtyř velkých redakčních shrnutí minulého roku, největší počet redaktorů našeho serveru.
Barva
Insidious 2 – Netvrdím, že pokračování skvělé hororové podívané nebylo strašidelné. Ono bylo možná i děsivější, než samotná jednička. Problém je ale v tom, že mi kvalitní filmový zážitek kazily hloupoučké momenty, bez kterých se James Wan v minulosti obešel. Dokázali byste třeba během půl minuty usnout, zatímco se váš otec snaží probourat dveřmi a zabít vás? V Insidious 2 to dokázali…
jOBS – Jak je možné, že takový génius, jakým byl Steve Jobs, nedostal film sobě rovný? Před Ashtonem Kutcherem ale klobouk dolů…
Elysium – Řekněme si to na rovinu. Po bombastickém Districtu 9 byla přeci jen naše očekávání hodně vysoko. Ve výsledku jsme však dostali jen nablýskanou podívanou s béčkovým scénářem, kterou nezachránil ani Matt Damon. Už dlouho se odhodlávám na druhou projekci, ale těch 109 minut mi v kině přišlo nekonečných…
Lesní duch – Nevím, jestli to tak připadá jen mně, ale remake klasiky Sama Raimiho nepřišel vůbec s ničím novým. Extra nechutné trailery mně sice strašně navnadily, stejně tak zpočátku nadšený Bruce Campbell. Zpátky na nohy mě ale postupně vracely ubíhající a ubíjející minuty. Nic bláznivého jak Chata v horách se nekonalo.
U Konce světa – Završení volné trilogie Edgara Wrighta určitě není špatný film a má spoustu zapamatování hodných momentů. Co mě ale mrzelo, byla asi poslední půl hodinka, ve které se sice všechno objasnilo, ale jakoby snímek ztrácel šťávu a humor. Prostě mi tentokrát Pegg a spol. nesedli.
Toupi
Hobit: Šmakova dračí poušť – Dlouho jsem si to nechtěl přiznat, ale je to tak. Peter Jackson mě sice nezklamal tak, že bych si nezašel na třetí film, ale rozhodně jsem nebyl nadšen jako z první části. Občas až moc digitální, zbytečné dialogy a třešnička na dortu byla úsměvná dějová linka o prapodivném vztahu elfky (otřesná Evangeline Lilly) a trpaslíka. Aspoň, že honička v sudech a skvělý Šmak vylepšili celkový dojem.
The Wolverine – Nejslavnější mutantský řezník dostal další sólovou štaci a zase se to opravdu nepovedlo. Jackman je prostě Woverine každým naštvaným pohledem, který hodí do kamery, ale ze slavné komiksové postavy se zase udělala citlivka, která má problémy se spaním a japonskou kulturou. Třetí film už prosím nedělejte.
Pacific Rim: Útok na zemi – Klasická hollywoodská atrakce, která mě vůbec nechytla. Guillerma mám opravdu rád, ale tohle byl krok trochu do prázdna. Motivační věty Idrise Elby a tři akční sekvence mě opravdu nevytrhly, protože zbytek bylo utrpení.
Podfukáři – Vizuálně strašně příjemný film, který se ale bere až moc vážně a v podstatě není až tak chytrý, jak se celou dobu tváří. V tomhle směru určitě zklamání, ale herecké obsazení je skvělé.
Konečná – Návrat akční legendy minulého století, který nebyl skoro vůbec akční. Arnold si dělal srandu sám ze sebe a pak nakopal zadek jednomu frajírkovi. Nic víc. Bohužel.
Satan
Elysium – Na Blomkampa byli všichni zvědaví, ale on jakoby nevyužil šanci a jen stáhnul uši a područil se Hollywoodu. Strašná škoda, protože cit pro řemeslo režisér má. Jeho špinavý vizuál ihned poznáte, stejně jako výrazné sociální otázky. Bohužel se vypráví tak tuctově, nezajímavě a předvídavě, že vlastně celá zápletka o dvou diametrálně odlišných světech ztrácí na atraktivnosti a působivosti. Hledám to správné slovní spojení…hezky natočená nuda?
Wolverine – Wolverine byl vždycky výživnou postavou a Hugh Jackman jí vtisknul správné charisma. Proto mi trhá srdce, že dosud nedostal patřičný samostatný film. Wolviemu to ve smečce mutantů jde, ale pokud se osamostatní, vždycky vyfasuje debilní příběh nebo debilní prostředí. V případě posledního filmu šlo o obojí. Ve zkratce chybí nějaký logický vývoj postav, jejich motivace jsou přinejlepším slabé a celkový žánrový poslepenec zkrátka nedrží pohromadě a sype se od začátku do konce. Nebavila mě ani jedna sekvence, ani jedna akční scéna…a co mi utkvělo v paměti je cameo Magneta s Profesorem X. A to je na více než dvouhodinový film strašlivá vizitka.
Smrtonosná past: Opět v akci – Vidíte, co se stane, když dáte kultovní akční značku do rukou dvěma hovadům se jmény John Moore a Skip Woods? Vznikne tohle! Všechno špatně, totální průser a za zmínku stojí snad jen první akční scéna. Celé Rusko má patrně deset kilometrů čtverečních, záporáci baští zeleninu a v osmém díle bude Bruce zachraňovat galaxii se třemi vnoučaty. Tohle hodně bolelo a jde vidět, že i Willis se snad nudou zabije. McClane na dovolené. Doslova. Ostuda série a po téhle hrůznosti jsem konečně pořádně docenil moderní a chytrou čtyřku.
Pařba na třetí – Phillips musel nutně změnit koncept Hangoveru a tak se v trojce vrací zpátky ke kořenům a pohrává si s dramatickou polohou. Ani jedno však nefunguje tak, jak má a celková série jako taková již slušně vaří z vody. Do popředí se dostávají vedlejší postavy a ty hlavní více méně nemají co hrát, vtipů je pomálo a potěší snad jen John Goodman. Veskrze to v člověku nezanechá pražádný dojem a film ihned vyšumí do ztracena.
Kick-Ass 2 – Když dva dělají totéž, není to totéž. Zvlášť, když to původní dělá Matthew Vaughn. Z popkulturní srdcovky plné explicitního násilí, nadávek a namíření ironického zrcadla do komiksových vod Hollywoodu zůstaly pouhé prázdné citace a prvoplánové zvrhlosti. Navíc je trošku nedobré, když je film o všem jiném než o hlavním hrdinovi (a zajímavější je jak Justice Forever, tak zrod a počínání padoucha Motherfuckera nebo trable Hit Girl).
Martin Pevný
Lesní duch – Tento snímek je absolutně největším zklamáním roku 2013. Tak skvělé trailery i teasary ukazovaly na snad nejlepší horor za poslední léta, ale bohužel tomu tak nebylo. Lesní duch je prostě průměrný krvák bez patřičného děje a nulového příběhu, což je velká škoda. Akorát zhanobení původního snímku.
Muž z oceli – Po epických trailerech jsem očekával fantastickou podívanou, ale bohužel po shlédnutí tohoto snímku došlo k velkému zklamání. Tento snímek Supermana nefunguje jak má. Po akční stránce je sice dobře odveden, ale že byste měli třeba strach o hlavního hrdinu nebo že by u vás vyvolaly vedlejší postavy nějaké pocity, jako Lois Laine, to vážně nehrozí. Muž z oceli není špatný film, ale nedokázal vyšlapat na takovou úroveň jako trilogie Temného rytíře.
Osamělý jezdec – Ani Johny Depp či jiné hvězdy ničemu nepomohly. Westernový snímek je bez pořádného humoru, propleteného příběhu a originality. Jediné, co funguje, je akční sekvence, ale to je málo.
Pacific Rim: Útok na Zemi – Jedna z dalších neoriginálních sci-fi, která nepřekvapí a kombinací robotů a dinosaurů se akorát trochu potápí ke dnu. Po vizuální stránce je velice pěkně zvládnutý, ale to je jen jeden z mála aspektů. Očekával jsem více, než jen o něco lepší level oproti druhému a třetímu dílu Transformers.
Pařba na třetí – Třetí pokračování je nejslabším článkem této trilogie a rovněž posledním dílem, což není moc uspokojivé. Místy sice pobaví, ale jinak děsná nuda.
Nevešlo se: G.I. Joe 2: Odveta, Hobit: Šmakova dračí poušť, Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, Po zániku Země, Wolverine
Torp
Smrtonosná past: Opět v akci – Největší omyl v kariéře Bruce Willise. Většina fanoušků se toho bála a nakonec se ukázalo, že právem. Jediné co má snímek společného s předchozími díly, je název a jméno hlavního hrdiny. Sterilní počin naplněný jen přehnaně provedenou akcí zřejmě zůstane už na věky černou ovcí celé série. Mizerná režie a ještě horší scénář.
Pacific Rim: Útok na Zemi – Obrovská bitva lidstva o přežití při útoku z jiné dimenze se tvářila jako možné překvapení roku, ale všechny naděje rychle zhasly už po třiceti minutách pobytu v kině. Velký potenciál ukrytý v tématice Kaiju nedokázal Del Toro správně využít a zůstaly z něj jen bitevní scény s výbornými vizuálními efekty. Prvky jako napětí, zajímavé charaktery a moment překvapení se zřejmě vypařily kdesi mezi dimenzemi.
Wolwerine – Největší zklamání roku! Už jen pro to, co se tvůrcům nabízelo. Wolverine v Japonsku, v zemi řádu a pravidel, kde se samotná kultura rozchází s tím jaký je náš oblíbený mutant. Z oblíbeného akčního trháku se stal ufňukaný, psychologický a místy nesrozumitelný román, kde by se dalo čekat více akce a méně řečí. Naprostá absence plnohodnotných soubojů Wolverina se samuraji. Často Wolverine bez Wolverina. K pláči! Nikdy více James Mangold!
R.I.P.D – Naivní pokus o fantasy Muže v černém nemusel být takovým zklamáním, ale nepřinesl absolutně nic nového. Chudák Ryan Reynolds se často nechá natáhnout do podobných projektů (viz. Green Lantern). Nic originálního. Příběh, postavy, situace, humor, vše už tady bylo. A né jednou.
Útok na bílý dům – I kdyby si film nekonkuroval s Pádem bílého domu, nemělo by to vliv na jeho výsledek. Emmerich umí akční filmy, a o to větší je zklamání. Channing Tatum stylizovaný do obrysů Johna McClanea je uvěřitelný asi jako Lorenzo Lamas v roli Jamese Bonda. Hromada klišé, kterého je ve filmu hodně už i na Rolanda Emmericha. Celé to působí naprosto zbytečně. Jakoby někdo chtěl utratit peníze za film a bylo mu jedno co to bude.
Yoda
Pařba na třetí – Zábavné, to áno, ale veľmi nasilu a veľmi neuvoľnené. Posledné dobrodružstvo svorky má svetlé momenty, aj funguje ako zakončenie trilógie fajn, no ako samostatný diel je to po dvoch delových dieloch len také povzdychnutie za tou kvalitou čo bola.
Gangster Squad: Lovci mafie – jedna z najväčších blbostí roku, pekelne napísaní nezmysel, dehonestujúc žáner a všetko perfektné v ňom. Sean Penn si tu strihol najhoršiu rolu v živote- mafiánsky trol ktorému vypadávajú z huby blbé hlášky.
Wolverine – Druhá sólovka najpopulárnejšieho X-mena dopadla zas a znova na nič. Chabý záporák, postrádalo to akúkoľvek dych vyrážajúcu akciu, príbeh bol hĺbaním hlavnej postavy ktoré skončilo blbou pointou. Našťastie aspoň pár scén stálo skutočne za to. Je ale smutné, keď je z celého filmu najlepšia scéna potitulková.
Pacific Rim: Útok na Zemi – Transformers meets Jurský Park na steroidoch meets nejaká trápna vsuvka s otravným Chaliem Dayom, ktorú by som z chuti vystrihol spolu s desiatkou ďalších patetických, zle napísaných alebo vykradnutých scén a nechal by som tam len tie bitky. Pretože systematickejší scenár tu nebol už dlho a na druhý deň som si už vlastne ani nepamätal, že či som bol nadšený alebo znechutený, že či ma to bavilo alebo nie, viem len, že to bolo príliš. Fajn premisa, fajn vytvorený svet, fajn súboje, neskutočné triky, všetko ostatné je len nasilu nastavená kaša. A jak mi 3D doteraz nevadilo tak z Pacific Rim odchádzam otreštený.
Tekat00
Wolverine – Po X-Men Origins i trailerech jsem pořád hluboko uvnitř doufal, že veškerá negativní očekávání film v kině roztrhá a já odejdu s úsměvem na rtech. Ne. Rosomák dostal po hubě i podruhé. Logan není tvrdý, akce není hezká a předloha je nepochopená. Škoda.
Pacific Rim: Útok na Zemi – Obří mechové řežou obří příšery ve filmu za dvě stě milionů dolarů. Ještě jednou. Obří mechové. Obří příšery. Dvě stě milionů. A ono to opravdu moc dobře nefunguje. Kdyby to trvalo hodinu a půl, bylo by to perfektní. Takhle mi to přijde moc roztahané a otravné. Ačkoliv na velkém plátně se bitky sledují příjemně. Čekal jsem víc.
Šmejdi – Od českých dokumentů jsem si zvykl očekávat víc, máme tu schopné tvůrce, kteří umějí natočit libové dokumenty. Ačkoliv je námět zajímavý, Silvie Dymáková vám ukáže jen hodinu a půl brečící důchodce a idioty, kteří na ně pokřikují. Gesto, ne dokument.
Krev a pot – Hloupý film o hloupých lidech, kteří dělají hloupé věci. Bay nefunguje.
Konečná – Arnold se vrací a pomůže mu s tím korejský frajer Ji-un Kim. Na tuhle pecku jsem se těšil už od prvního obrázku. Jako malý kluk. Potom jsem to viděl. Problém je, že Expendables ukázali asi poslední možnou cestu, jak poslat veterány zpátky do akce. Jinudy to asi nepůjde.
Terz
Hobit: Šmakova dračí poušť – Asi jsme všichni doufali, že Hobit může být něčím víc (alespoň já) než ve skutečnosti je. Už původní dvoudílný plán byl dost zarážející vzhledem k rozsahu knihy, ale vzhledem k tomu, kolik by film stál, se dalo jednání studia pochopit. Rozdělení na tři filmy je už ale jen prachsprosté rýžování na značce, kterou každý další film potápí. Ani ty nejlepší triky od Wety nedokáží nahradit krásu masek z LotR trilogie a tak dostáváme jen další roztahané povídání o ničem a o bitvě pěti armád si musíme nechat zdát zase až do příště. Tohle zklamání asi bolí nejvíce.
Elysium – Tohle bude mít v žebříčku asi každý z naší redakce. Neill Blomkamp nesmí mít za zadkem velké studio, slavné tváře a spousty peněz, protože pak to dopadá špatně. Potenciál obrovský, výsledek průměrný až podprůměrný. Když si dnes pustím po desáté District 9, stále mě bude bavit víc než tohle prachobyčejné a hlavně nelogické sci-fi. District byl kouzelný právě tím, jak byl uvěřitelný a „reálný“, kdežto Elysium je jen další lživý načančaný trailer.
Thor: Temný svět – Iron Man 3 naznačoval, že by Marvel Cinematic Universe nemusel být taková trvalka jak se původně zdálo a Thor 2 toto tvrzení ještě silněji podkládá. Kouzlo Phase 1 bylo v tom, že to nikdo nečekal a když nám postupně začlo docházet k čemu se schyluje, nemohli jsme se dočkat. Pak jsme byly nakrmeni skvělými Avengers a teď Marvelu začíná docházet dech. Zrovna v době, kdy všechna další studia začínají zakládat své filmové vesmíry a množství superhrdinských filmů začlo v kinech převažovat jakékoli jiné. Teď záleží jen a jen na Guardians of the Galaxy. K Thorovi není třeba nic říkat, film kde se absolutně nic neděje a navíc se mi zdál ošklivější než původní není lákladlo pro nikoho.
Záhada Hory mrtvých – Jasně, low budget horor přeci nemůže nikoho zklamat, ale tady ten potenciál byl. Smrt Djatlovy výpravy je jedna z nejdéle neobjasněných záhad a touha vidět něco s touto tématikou zmítá snad v každém, kdo onen příběh zná. Bohužel skončíme se zombíky a cestování časem, což je promarněná příležitost na druhou. Příručka „Horor levně, rychle a nudně.“ by měla být vyhozena ze všech knihoven v Hollywoodu.
Syrup – Dávat mezi zklamání každý nedotažený 100+M budget film by zabralo spousty stránek a tak jsem se snažil lovit ve vodách levnějších a s nápadem. Představa, že se najde někdo, kdo nám, obyčejným smrtelníkům ukáže, jak povrchní a hloupoučcí jsme v komerčním světě, je nádherná. Trailer dokonce naznačuje, že bychom se toho mohli dočkat ve skvělém komediálním podání, ale pak ejhle. Jakmile se na scéně objeví hlavní ženská protagonistka Six s vysvětlením, že Six se jmenuje, protože to zní jako Sex a Sex je marketing, tak ztrácím veškeré naděje. Tady nám nikdo neukazuje jak funguje komerce, tady to jen někdo přehnal s Red Bullem a psal něco, co na papíře znělo „cool“, ale v kině už tomu tak není. Škoda.
Dalších pár zklamání bez zbytečných keců – Osamělý jezdec, Riddick, Iron Man 3, Wolwerine, Star Trek: Do temnoty
Jokerx
Světová válka Z – Tenhle sloní pšouk o zombie apokalypse není zas tak špatný po stránce filmové. Příběh svižně utíká a vy se ani nestihnete zamyslet nad některými logickými kiksy v příběhu. Co ale z tohohle snímku dělá moje zklámání je takřka kompletní ignorace úžasné literární předlohy, ze které si bere jenom námět zombie apokalypsy a několik příběhových kudrlinek. A to se už připravuje pokračování…
Elysium – Blokamp byl vyvolený. Měl všechno, co mohl potřebovat, a přesto vytvořil po úžasném Districtu 9 nudnou frašku, kterou nakonec jakž takž zachránilo finále na samotném Elysiu. Někdy je přece lepší držet se víc při zemi, Neile.
Apokalypsa v Hollywoodu – Jak už to u většiny dnešních filmů bývá, i Apokalypsa v Hollywoodu vyplýtvala všechny trumfy už v trailerech. Z upoutávek nabušeně vypadající řachanda se nakonec ukázala jako sbírka trapných vtípků, obohacených o těch pár dobrých fórů, jež všichni viděli před premiérou.
Wolverine – Nejhorší film s Wolverinem. Úděsně natahované courání Wolverinea po Japonsku s řadou logických nesrovnalostí si vyžádalo dvě hodiny mého života jen z toho důvodu, že si prostě nemůžu nechat ujít žádný komiksový film. Ach jo, příště na sólovku s rosomákem už ne.
Oggy a škodíci – Bez legrace největší zklamání roku, možná i desetiletí. Původní francouzský animák zbožňuju už od malička. Kouzlo sedminutových skečů plných kresleného násilí a absurdních záběrů se ale do celovečerní podoby přenést nepovedlo. Tři dvacetiminutové příběhy postrádají údernost a originalitu originálu a nebýt poslední extra krátké 3D parodie na Star Wars bylo by z toho největší zklamání v dějinách lidstva.
Ernia
Velký Gatsby – Převést na plátno jednu z největších klasik americké literatury v Moulin Rouge-ovském stylu s písničkama od Fergie nebo Will.I.Ama v sobě neslo riziko hned od samého začátku. Samotný soundtrack mě nadchl, vizuál taky nebyl špatný, Leonarda DiCapria jako výborného herce budu bránit až do samotného konce. Jenže, Daisy je prostě kráva, Nick gay a celý ten film je prázdný jako Gatsbyho život – zářiví navenek, uvnitř pustý a opomenutelný. Zajímavé, že třeba s knižní předlohou jsem to měla zcela naopak – četba mě moc nebavila, ale některé myšlenky a celkové vyznění knihy ve mně zanechalo velký dojem. Film naopak skoro žádný – tedy, jedno si pamatovat budu: A little party never killed nobody.
jObs, Hitchcock, Lincoln – Zdá se, že žánr biografie by si potřeboval dát pauzu. Těžko si teď v hlavě vzpomínám na nějaký opravdu povedený životopis. Možná bych musela jít až k Edith Piaf – což sice není starý film, ale vzhledem k množství natočených filmů by se čekalo, že se jich povede víc. Bohužel většina z nich je moc dlouhá a nudná, nemá co říct, věnuje se nezajímavým záležitostem, či se koncentruje na stránku osobnosti, která není ta nejznámější, nejatraktivnější. Občas je to škoda vzhledem k výborným hereckým výkonům, ale ani ty nemohou film zachránit od toho, aby nepůsobil vyloženě televizním dojmem.
Líbánky – Tady jde o trochu jiný typ zklamání než u dalších filmů v mém seznamu. Líbánky totiž začaly hodně slibně – první část svatby a hostiny byla výborná. Divák byl držen v nejistotě, nevěděl komu vlastně doopravdy věřit, o co vlastně jde. Škoda, že Hřebejk s Jarchovským měli potřebu být doslovní. Druhá půlka už svojí přehršlí vysvětlování a opulentní varhanovou sekvencí na konci zcela přebila velmi slibný začátek dramatu.
Pravidla mlčení – Kdo se na tenhle film těšil kvůli opravdu hvězdnému obsazení (jako já) zažil nejspíš obrovské zklamání. Jakékoli napětí se skoro vypařilo a já nakonec v kině seděla a víceméně jen čekala, co za herce se objeví dál. A pak jestli na konci toho Roberta trefí šlak, nebo ne. Ale očividně ještě chytil druhý dech a přišel se Vše je ztraceno – kde hraje sám a je to o 100% lepší film.
Konzultant – Tenhle film měl tak trochu pověst průšvihu ještě před tím, než dorazil do našich kin. Jenže to kdekdo tvrdil i o Prometheovi (a hádejte co? Neměli pravdu, Prometheus je skvělý!) a navíc to obsazení?? To přece nemůže být špatný film!! No… může. Asi přestanu používat to říkadlo, že můj oblíbený herec/herečka může předčítat třeba jen telefonní seznam a stejně by z toho mohl být skvělý film. V Konzultantovi jeden nesmysl přes druhý mlel Fassbender, Pitt, Bardem i Cruz (=4 oblíbení herci) a já i přesto div neodpočítávala minuty do konce jako při té nejnudnější hodině ve škole. Nakonec z celého filmu byla nejlepší scéna s Diaz (=ne tak oblíbená herečka) na předním skle auta.
Nevešlo se – Kick Ass 2 (co je moc, to je moc), Osamělý jezdec (zfetovaného Deppa už asi fakt bylo dost), Krev a Pot (to bylo tak blbý, že mi z toho bylo až fyzicky špatně), Mocný vládce Oz