Minulou neděli proběhl v kině Lucerna v Praze koncert Pražského filmového orchestru, o kterém jsme Vás již dříve informovali. Tento večer byl speciální ve více ohledech. Jednak se PFO představil v programu, který se věnoval výhradně jednomu filmovému žánru, a jednak to byl poslední koncert sezony v ČR. Dnes 1. 6. orchestr ještě zahraje v Bratislavě a tím finálně ukončí svou sezonu.
Jak jsem zmínila, nedělní večer byl tématicky zaměřený a pozornost se věnovala muzikálům. Až na výjimku program tvořily delší skladby, ve kterých zazněly melodie hned několika známých písní. Celý večer začal mistrovským dílem Andrewa L. Webbera (ale který jeho počin není mistrovský?) Jesus Christ Superstar. Kromě té nejznámější melodie zazněly i tóny z I don’t know how to love him, Everything’s alright, Herod’s song a další. I druhá skladba patřila Webberovi a jeho jedinečné Evitě, která byla zfilmovaná v roce 1996 a v hlavní roli představila popovou hvězdu Madonnu. Ačkoli většina muzikálů se nejdříve představí na divadelních prknech, kolikrát jsou to právě filmové adaptace, které proslaví písně natolik, že se dostanou do všeobecného podvědomí. Jako například známá skladba z Evity Don’t cry for me Argentina, kterou jsme si samozřejmě také poslechli. Mimo té také svižné Buenos Aires nebo jemnou I’d be surprisingly good for you.
Po těchto dvou delších skladbách přišla na řadu poměrně neznámá opera Porgy and Bess, ze které zazněly dvě jednotlivé skladby. Orchestr si na tyto dvě čísla pozvala Lee A. Davisona, jazzového zpěváka pocházejícího z Oklahomy. Ačkoli u nás je Porgy a Bess neznámým dílem, na svém kontě má Oscara za hudbu nebo Zlatý glóbus za nejlepší muzikál. Film se v kinech uváděl v roce 1959 a hlavní roli si v něm zahrál Sidney Poitier.
Po dvou zpívaných skladbách se opět přešlo jen k symfonickým skladbám a první z nich bylo Wicked. Wicked je muzikál, který doposud nemá filmovou podobu, ale jeho divadelní verze slaví úspěchy po celém světě od svého uvedení v roce 2003. Wicked je přímo spojený se slavným Čarodějem ze země Oz a vypráví příběh zlé čarodějky ze Západu. V původním obsazení mohli diváci vidět Idinu Menzel a Kristin Chenoweth a muzikál byl dokonce oceněn cenou Grammy. Ačkoli u nás se Wicked ještě na divadelních prknech nepředstavilo, někteří mohou pár písní znát z populárního seriálu Glee, kde zazněly písně jako Defying Gravity nebo For Good.
Další skladba ale byla o poznání známější. Řeč je o West Side Story, jednom z nejznámějších muzikálů vůbec. Film, jehož příběh v lecčems připomíná Romea a Julii, sesbíral v roce 1961 úctyhodných 10 Oscarů a stal se muzikálovou legendou. Stejně jako písně Maria a zvláště America, kterou v sále poznal snad každý.
My fair lady je také legendou, zvláště díky kouzelné Aurey Hepburn, ale asi ne moc lidí by si vzpomnělo na skladatele písní k tomuto muzikálu. Je jím Frederik Loewe a právě on má na svědomí valčíkové skladby, které z celého večerního programu zněly „nejklasičtěji“, jmenovitě například melodie z I could have danced all night nebo On the street where you live.
A poslední část oficiálního programu opět patřila Mistrovi a osudovému Fantomovi opery. Fantom opery už Orchestr zahrál několikrát na jiných koncertech, což bylo i patrné na velmi sebejistém a bezchybném provedení skladby. Ty nejznámější melodie jako Music of the night, Masquerade nebo titulní Phantom of the Opera zná opravdu každý a tak byl Fantom výborným vyvrcholením programu.
Diváci byli nadšení, a tak se dočkali i dvou velmi milých přídavků. Prvním z nich bylo jazzové Chicago, při kterém si každý druhý poklepával nebo podupával do rytmu. Aby ne, All that Jazz nebo Cell Block Tango patří mezi ty nejzapamatovatelnější melodie vůbec. Celý večer pak zakončil energií nabitý Lord of the Dance a všichni domů odcházeli s dalším výborným zážitkem, který si pro ně připravil Pražský Filmový Orchestr.