Recenze: The Divide (2011)

Představte si, že v jedné vteřině ztratíte vše a váš svět se zhroutí jako domeček z karet. Od této chvíle pak váš život závisí na několika jedincích, stejně normálních jako vy, až na to, že někteří z nich se pod enormním psychickým tlakem změní v běsnící monstra. Divide vypráví příběh o několika lidech, kteří se ukryli v atomovém krytu v jedné z new yorských budov poté, co Spojené Státy kdosi napadl nukleární silou.

Trailer k filmu The Divide zde

Na samém počátku filmu je nám letmo ukázáno, že svět stojí na počátku svého konce. Rakety padají a budovy s nimi, lidé utíkají. Vidíme zběsilý úprk davu lidí, kteří po schodech předhánějí sami sebe, aby se dostali tam, kde jim radí pouze jejich instinkt. Několik „šťastlivců“ dobíhá do suterénu, kde narazí na masivní dveře. Ty pod velkým náporem blokuje Mickey, avšak navzdory velkému úsilí, se do jeho bezpečného místa dostává několik lidí. Dveře se zavírají, začíná peklo mezi čtyřmi stěnami.

Mickey (skvělý Michael Biehn) je bývalý záchranář, avšak po smrti v rodině se z něj stralá cynická troska, závislá na tabáku a alkoholu. Jeho pochroumanou mysl ještě víc narušil útok z 11. září, a tak si Mickey zařídil víceúčelový kryt pro nouzové chvíle jako je tato. Jeho teritorium však nyní narušili nezvaní hosté. Sympatická a obětavá Eva, její přítel, bojácný Sam. Vedle nich matka Marylin (Rosanna Arquette) s dcerou Wendi, průbojný Delvin a nejistý Adrien. Naši „rodinku“ uzavírají strachu neznalý a při bližším zkoumání nebezpečný Josh a myšlením mu nejbližší Bobby, neřízená střela užívající života, která se nestará o nic a nikoho, pouze o sebe.

Když události naberou ten nejhorší možný směr, veškerý optimismus jde stranou. Naše skupinka je navštívena maskovanou četou, která se dostane do jejich úkrytu. Shledání však nekončí záchranou a Mickey začíná tušit, že se blíží pohroma. Jednotlivé charaktery se nám pod tíhou narůstající psychické nepohody začínají vykreslovat a do popředí začínají vyplouvat nejspodnější lidské pudy. Jídlo dochází, světlo nefunguje tak jak by mělo, únava, stres a klaustrofobie. Společný problém začíná každý řešit po svém, vůle přežít se transformuje na vůli stát se vůdcem skupiny… za každou cenu, i tu nejvyšší. Ingredience pekelného receptu na párty, kterou neopustí všichni tedy máme a vy si posléze můžete odpovědět na otázku: „Jak bych se zachoval já?“

Německo-americký film skvěle stupňuje temnou stránku příběhu, kterou prokládá občasnými (a trefnými) hláškami. Z thrilleru se nám postupně stává horor, který nemusí strašit, protože ukazuje hrůzy tím nejpřirozenějším nástrojem – lidskou povahou.

Režisér Xavier Gens (např. neúspěšný film Hitman) odvedl velmi dobrou řemeslnou práci, zkombinoval snad všechny stránky lidské povahy a namíchal tak smrtelný koktejl, ve kterém zlo zastiňuje dobro. A o to v dobrém a mrazivém thrilleru přece jde. Michael „Hicks“ Biehn se po delší době opět ukazuje na scéně v roli, která mu padne jako ulitá a jak vidno, ze svého herectví od slavných Vetřelců nic neztratil. Druhá slavná tvář Rosanna Arquette si odehrála svoje a její zkušenosti se do přerodu jejího charakteru náramně hodily. Osobně bych vyzdvihl Michaela Eklunda (Bobby). Pokud tohoto nepříliš známého herce máte rádi a na film se chystáte, jeho herectví i postava vás nejen pobaví ale i dostane.

Německý podíl na filmu je patrný. Nechutně a jednoduše vyšroubovaný uzávěr z láhve „lidské dno“ vás zalehne a vy si nebudete jisti ničím. Trošku mi to připomnělo německý snímek „experiment“. Agresivita, adrenalin a nekompromisní tah na bránu je pár společných jmenovatelů.

Takže pokud máte rádi studii lidského nitra ve chvílích nejtěžší životní zkoušky, tenhle nečekaně kvalitní snímek se vám přímo nabízí.