Druhá světová válka ve filmu

Dnes si připomínáme Den vítězství – nad nacismem a v druhé světové válce. Toto datum je ovšem trochu zavádějící, protože samotnou kapitulaci podepsali Němci v Remeši již 7. května a v Evropě ani ve světě zbraně ještě zdaleka neutichly. Poslední výstřely války na starém kontinentu padly 11. května blízko Příbrami a v Pacifiku se bojovalo až do září 1945. Nechme historické detaily stranou a pojďme se podívat na to, jak se tento významný konflikt zapsal do dějin světové kinematografie.

Ještě před vypuknutím samotné války, která stála život na 60 milionů vojáků či civilistů, Němci rozšiřovali svoji Třetí říši o bezbranné sousední státy. V březnu 1938 Hitlerovy snahy odneslo Rakousko a koncem téhož roku i pohraničí Československa. V březnu 1939 vstoupila noha německého vojáka i do Prahy. O tomto momentu vypovídá skvělý český televizní film Noc rozhodnutí. Rudolf Hrušínský zde ve své vůbec poslední filmové roli ztvárnil prezidenta Emila Háchu, který stojí před rozhodnutím, zda přijmout německou okupaci, nebo vést národ do předem prohrané války. Z Československa se nakonec stane protektorát a mnoho vlastenců v čele odvážnými vojáky prchá do zahraničí – vzpomeňme na první půlhodinu Tmavomodrého světa.

V této době ještě proti Hitlerovi cizí mocnosti nezasáhnou, ale s následným útokem na Polsko (1. září 1939) to už největší dějinný padouch přehnal. Druhá světová válka oficiálně začíná. Náš severný soused je během pár týdnů dobyt a německá pozornost se poté obrací na západ. Dánsko, Norsko, státy Beneluxu poměrně snadno padnou a na řadě je Francie. Odvěký nepřítel německého národa je však zaskočen efektivním útokem Wehrmachtu a Hitler si jde osobně prohlédnout Eiffelovku. Francouzi byli ve své překvapenosti poraženi asi nejlépe, i když s obrovskou nadsázkou, o tom pojednává vynikající francouzská komedie Kam se poděla Sedmá rota? Nesmírně vtipný pohled západní frontu a tamější armádu dostal ještě dvě pokračování – Návrat Sedmé roty aSedmá rota za úplňku. Zanedlouho po okupaci Francie přichází řada na Velkou Británii. Tam je teprve pár měsíců ve funkci ministerského předsedy slavný Winston Churchill, který hodlá ostrov ubránit za jakoukoliv cenu. Koukněte na klasický velkofilm Bitva o Británii z roku 1969. Letecké bitvy mezi RAF a Luftwaffe jsou zde na svoji dobu nasnímány naprosto úchvatně. Nebojovalo se však pouze na pevnině či ve vzduchu. Svoji roli na obou stranách barikády sehrály i ponorky, které často velmi nevybíravě potápěly vojenská i civilní plavidla. Film Ponorka Wolfganga Petersena strhujícím způsobem vykresluje život jedné německé posádky. Nepříjemný stísněný prostor a všudypřítomný strach na vás dolehne i po několikátém zhlédnutí.

Tohle všechno jsou však svým způsobem jen takové šarvátky. Zdaleka největší masakr druhé světové války se odehrál v rámci Velké vlastenecké války neboli střet Německa se Sovětským svazem. Miliony obětí si vyžádaly útoky na Leningrad, Moskvu a samozřejmě na Stalingrad. Často je posledně zmiňovaná bitva označována za zlomový okamžik války. Filmů je na toto téma natočeno nespočetně, proto jmenujme jen ty nejpovedenější – Stalingrad Josepha Vilsamiera z roku 1993 a naprosto fiktivní, ale také skvěle natočený Nepřítel před branami z roku 2001. Vizuálně dokonalým filmem je i Stalingrad z loňského roku, ale ruští tvůrci pojali snímek jako otevřenou propagandu, proto se tomuto „skvostu“ raději vyhněte obloukem. Východní frontu také skvěle zobrazuje velmi drsný a sugestivní film Jdi a dívej se (1985), ve kterém je z mladého a citlivého běloruského chlapce vychováno vraždící monstrum, které je konci příběhu jen lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti.

Ve světové kinematografii je také hodně filmů, které jsou orientovány na boje v tichomoří. Pearl Harbor Michaela Baye je sice místy nesnesitelnou romancí, ale japonský nálet na americkou základnu v prosinci 1941 je zde natočen parádně. Poměrně povedeným, ale historicky velmi nepřesným filmem je také Bitva o Midway (1973) v hlavní roli s Henry Fondou. Americké dobývání ostrovu Guadalcanal si vzal na starost kultovní režisér Terrence Malick – jeho Tenká červená linie je opravdu geniálně natočeným filmem, dost možná tím vůbec nejlepším s tématikou druhé světové války. Začátkem roku 1945 se Američané pokusili dobýt strategicky významný ostrov Iwodžima a pokud vás tato krvavá bitva zajímá, tak doporučuji snímek z pohledu japonské posádky Dopisy z Iwo Jimy Clinta Eastowooda (ten americký pohled natočil pod názvem Vlajky našich otců, ale nejde o moc povedený filmařský zážitek). Hezky zpracovaným se dá označit i seriál Pacifik z dílny HBO. Mým osobním favoritem, co se týče bojů  mimo válečnou Evropu je úchvatný snímek Most přes řeku Kwai z roku 1957 o japonském zajateckém táboře a stavení železničního mostu kdesi v thajské džungli.

Vraťme se ale do Evropy. Jsme v první polovině roku 1944 a Němcům docházejí síly na všech frontách. Zběsile, ale neúčinně bojují pro Sovětskému svazu na východě, z Afriky jsou vyhnáni polním maršálem Montgomerym a na západě se připravuje vylodění ve Francii. Den D proběhl 6. června 1944 a všichni jistě znáte film Stevena Spielberga Zachraňte vojína Ryana. Především úvodní vyloďovací scéna patří mezi ty nejlepší filmové zážitky vůbec. Téměř stejný tvůrčí tým se také postaral o vynikající seriál Bratrstvo neohrožených, který mapuje životní osudy vojáků, kteří se po výsadku v Normandii a po německé protiofenzivě v Ardenách ocitli ke konci války až v nedalekém Bavorsku. Po měsíci a půl od vylodění v Normandii došlo v Německu k jedné důležité události. Důstojník Klaus von Stauffenberg se s několika dalšími nacistickými pohlaváry pokusil koncem července provést atentát na Adolfa Hitlera. Ten se téměř povedl, ale vůdce bohužel pro mír přežil. Stauffenberg  byl popraven a před šesti lety o této operaci natočil Bryan Singer napínavý film Valkýra. Ten je sice co se týče faktů hodně mylný, ale filmařské kvality nelze tomuto snímku upřít. Tom Cruise zde ztvárnil roli hlavního atentátníka.

Pomalu se blížíme ke konci války. Sověti obkličují Berlín, ve kterém si 30. dubna 1945 vystřelí bezmocný Adolf Hitler mozek z hlavy stejnou zbraní, jakou používá James Bond ve svých filmových dobrodružstvích. O posledních dnech vůdce a celého Berlína krásně pojednává německý film Pád třetí říše. Ten je z historického hlediska až neuvěřitelně autentický a i přes svoji poměrně nekonečnou stopáž patří k tomu nejlepšímu z filmového fondu druhé světové války. Se zbylými představiteli nacistického Německa se vedlo po válce soudní řízení, dnes známé jako Norimberský proces (jedno skvělé filmové zpracování z roku 1961 a další povedené televizní z roku 2000 v hlavní roli s Alecem Baldwinem).

Co se týče druhé světové války a filmografie, jsme však zapomněli na jednu podstatnou část. A tou je holocaust. Systematické vyvražďování židovského, slovanského či romského obyvatelstva patří dodnes k velmi ožehavým diskusním tématům. V souvislosti s těmito hrůzami byly natočeny úžasné filmy jako Pianista (o osudech židovského klavíristy ztvárněného vynikajícím Adrienem Brodym), Spielbergův Schindlerův seznam nebo Sophiina volba v hlavní roli s Meryl Streep. Z českých filmových zástupců zmiňme třeba loňský Colette s Jiřím Mádlem.

Druhá světová válka je, co se týče stříbrného plátna, hojně využívaným tématem. Není v mých silách vypsat všechny skvělé a povedené filmy v jednom článku. Určitě přijdete na několik dalších klenotů, které jsem v předchozích odstavcích nezmínil. Využijte proto prosím diskuzi pod článkem, jsem velmi zvědavý na vaše tipy a oblíbené filmy, které svojí tématikou spadají do let 1939 až 1945, kdy byl celý svět uvržen do zničujícího válečného konfliktu.

Na koho se nedostalo:

Casablanca (1942) – o nočním podniku, kam chodí každý, kdo potřebuje falešný pas a o velké lásce na pozadí války v Africe

Atentát (1964) – skvělý český film pojednávající o atentátu Reinharda Heydricha

Hanební pancharti (2009) – povedená mystifikace Quentina Tarantina o fiktivním komandu na území okupované Francie

Velký útěk (1963) – snímek o speciálním zajateckém táboře, ze kterého se snaží uprchnout legendární Steve McQueen

Život je krásný (1997) – poněkud netradiční pohled na koncentrační tábor v podání skvělého Roberta Benigniho, který film režíroval, napsal k němu scénář a ztvárnil v něm hlavní roli

Velký flám (1966) – vynikající komedie s Louis de Funèsem o okupované Francii

Kam orli nelétají (1968) – Clint Eastowood a Richard Burton musí osvobodit spojeneckého generála, který je uvězněn hluboko za nepřátelskými liniemi

Generál Patton (1970) – filmový portrét jednoho z nejvýznamnějších vojenských velitelů druhé světové války