Série Jak vycvičit draka od studia DreamWorks patří dle mého nejen k vůbec nejlepším animovaným filmům, ale i nejlepším fantasy vůbec. Režiséru a scénáristovi Deanu DeBloisovi se povedlo čistě dětskou knižní předlohu spisovatelky Cressidy Cowell přetvořit v místy až překvapivě dospělý příběh s živoucími postavami. Jeho trilogie přímo dýchá jedinečným světem, který jednak představil originální pojetí draků a zároveň se lehounce inspiroval vikingy a severskou mytologií. Těžko se mi tomu věří, ale finální, třetí díl spatřil světlo světa už před šesti lety! Není tedy divu, že v době nakloněné rebootům a remakům se studio rozhodlo stále populární značku oživit. V DreamWorks si řekli, že pro svou první live action adaptaci si zvolí právě draky, projekt svěřili DeBloisovi, který si i tentokrát vzal na starost režii a scénář. Jak to tedy nakonec dopadlo?
Jak vycvičit draka: Dokonalá adaptace
U hraných remaků původních animovaných filmů nesmírně záleží hned na několika faktorech. Zásadní je, jaký máte třeba k původní látce vztah. Jak moc jste přístupní změnám, nebo odchylkám od scénáře. A taky třeba to, jak moc jste ochotní vidět prakticky tentýž příběh znovu v případě, že k odchylkám dojde minimálně. Jak možná z úvodu vyplývá, tuhle dračí sérii mám hodně rád. A původní animované filmy jsem viděl mnohokrát, mám je v živé paměti a některé scény mi z ní patrně nezmizí nikdy. Disneyovský přístup, kdy se stále dokola oživují známé značky v jiné, ale přitom vlastně pořád stejné podobě, je pro mě jedním z největších morů současné filmové tvorby. Jak vycvičit draka je pro mě tak vlastně docela obtížné hodnotit. Je to skvělý film, bezmála dokonalá adaptace, která prakticky 1:1 převádí scény z animáku do hrané podoby. Kostýmy, prostředí, draci. Všechno sedí. A v tom je vlastně i maličký problém. Protože krom očividné snahy studia o zisk jde vlastně o tak trochu zbytečný film.
Dean DeBlois neopravuje to, co není rozbité. Někteří zlí jazykové budou možná namítat, že si se scénářem mohl pohrát a více do něj zasáhnout. Protože až na nějaké ty dílčí změny (kupříkladu celkem obratné a v rámci fantasy pohádky i smysl dávající vysvětlení, proč mezi vikingy na ostrově Blp najdeme i Asiaty nebo Afroameričany) je vše prakticky stejné. Pár replik zní možná maličko jinak. Čeho jsem se asi nejvíc bál, bylo jak se podaří převést stylizovaný vzhled draků do hrané adaptace. Ten strach byl zbytečný. Bezzubka a spol. sice možná nemají tak vtipné grimasy a mimiku jako v animácích, jinak ale vypadají po čertech dobře. Teď k herecké části osazenstva. Fanoušky původní série jistě potěší, že Škyťákova otce ztvárňuje i v hrané verzi Gerard Butler. Pokud se nepletu, jde rovněž o jediného navrátivšího se herce z animáků. Mimochodem, v českém znění mu i nyní propůjčil hlas Jiří Schwarz.
U zbytku obsazení se můžeme bavit o tom, že původnímu vzhledu postavy odpovídá snad jen Mason Thames coby hlavní hrdina Škyťák. Zbytek mladých hrdinů se až na jednu dvě výjimky liší. A změny tu více (Nico Parker je určitě talentovaná herečka a jako Astrid je výborná, typově ovšem neodpovídá předloze, omluvte mé konzervativní já), tu méně bijí do očí. Herci jsou ale bez výjimky skvělí a je tak vše čistě jen o zvyku, než si nový vzhled postav vtisknete do paměti. Kdo mě vedle Škyťáka a Kliďase bavil asi nejvíce, byl Nick Frost, jenž svérázného kováře Tlamouna ztvárnil vyloženě s chutí. Radost mi udělaly i exteriéry, které vypadají naprosto úchvatně. První momenty, které Škyťák a Bezzubka tráví létáním nad skalisky ostrova Blp, dokáží opravdu strhnout a vyrazit dech. Lví podíl na tom má i opravdu povedený soundtrack, který si určitě někdy rád poslechnu zvlášť.
Verdikt
Jak vycvičit draka není žádným překvapením. Jde o skvělý film, který možná až příliš přesně převádí animovanou verzi do té “hrané.” Dean DeBlois vsadil u své srdcové série na jistotu a jeho hraný celovečerní debut se vydařil. Převést už tak skvělý animák do live action adaptace bylo jistě v mnoha ohledech zrádné a tvůrci si tak zaslouží smeknout za skvěle vybrané lokace, celkovou výpravu, kostýmy, make-up i efekty. Draci nepůsobí směšně, naopak. Jsou podobní svým předobrazům, ale působí lépe a živěji než kdy předtím.
Čtěte také: Nové tváře Harryho Pottera. Porovnejte původní herce s jejich nástupci
Nová kapitola Škyťákových dobrodružství se otevírá a ačkoli jde o ten samý příběh, jde o příběh stále skvělý, funkční a strhující. Pokud jste tak jako já původní látku neviděli tolikrát, budete se bavit mnohem více. Stojím si ale za tím, že přes veškeré úsilí je celý projekt možná maličko zbytečný. Pokud se od tohoto ale dokážete oprostit, dostanete skvělou, výpravnou fantasy, kterou si užijí jak mladší, tak dospělí diváci. Koneckonců, opravdu dobrých filmů s draky není nikdy dost. Vzdor místy možná až příliš kritickému vyznění recenze se vlastně docela těším, až uvidím již schválené pokračování…
