Osudový dotek. Film, který se svezl na úspěchu Donnieho Darka a který rozpracovává zajímavou myšlenku o manipulaci osudu a co všechno málo stačí k tomu ovlivnit budoucnost. Natočilo se několik alternativních konců, ten originální však nádherně ukázal bezradnost nad osudem a sílu pravé lásky. Škoda, že autorská dvojice Bress-Gruber už podobný úspěch nikdy nezopakovala a budoucnost bohužel nenasvědčuje, že by tomu bylo jinak.
Evan (Ashton Kutcher) si společně se svými přáteli prošel v dětství mnoha traumatickými zkušenostmi, což vedlo k opakovaným záchvatům a výpadkům paměti. Proto si Evan začne psát deníky, které se v jeho vysokoškolském věku stanou prostředkem k návratům do minulosti. Když to Evan zjistí, snaží se změnit běh osudu, který ublížil nevinným nebo někomu z jeho blízkých, ale pokaždé, když tak učiní, se pokazí něco jiného. Vrací se tak do minulosti znovu a znovu, ale vypadá to, jako by každá jeho snaha o změnu průběhů událostí měla katastrofální důsledky pro někoho dalšího z jeho okolí. Podaří se Evanovi vůbec vrátit vše zase „do normálu“?
Osudový dotek je film o cestování časem a pokusech ovlivnit minulost. Ačkoliv jsou motivy „cestování časem“ obvykle spojeny s komplikovanými teoriemi a přístroji, v tomto filmu Evan navštěvuje minulost díky svým deníkům. Není zde žádná věda, ani filozofická vysvětlení – prostě se to děje. A to je možná nejlepší.
Čtěte také: Nejvíc nedoceněná kriminálka posledních let? Napínavý vězeňský thriller o přiznání sériového vraha
Důležité je, jak Evan naloží s časem, který mu byl znovu dán. Tvůrci filmu nešetřili představivostí – během relativně krátké doby vykreslují několik alternativních verzí Evanova života i životů jeho blízkých. Evan tak ztrácí svou lásku Kayleigh, aby ji v jiném životě znovu získal. Kayleigh je jednou zahořklou prostitutkou, jindy příkladnou studentkou, v dalším životě troskou na pokraji nervového zhroucení, a v jiném šťastnou dívkou Evanova nejlepšího kamaráda. Evanovi přátelé z dětství jsou různě ovlivněni jeho zásahy do minulosti – některým pomohou, jiným uškodí. Evan v alternativních realitách končí ve vězení, v psychiatrické léčebně nebo dokonce jako invalidní.
Film Osudový dotek patří k těm snímkům, které lze doporučit s naprosto klidným svědomím. Nejen že dokáže vtáhnout do děje, ale zároveň nás nutí zamyslet se nad křehkostí vlastního života. Je to jako krátké zastavení na cestě – okamžik, kdy máme příležitost rozhlédnout se a uvědomit si, jak zásadní jsou i ty nejdrobnější detaily v našem životě. Divák si postupně uvědomuje, že každé rozhodnutí a každý čin mohou přinést nepředvídatelné důsledky nejen pro jeho život, ale i pro životy lidí kolem něj. Tento koloběh příčin a následků nemá východisko; vždycky existuje možnost, že se věci vyvinou jinak, a dokonalý stav nikdy nedosáhneme, bez ohledu na to, jak moc se snažíme.
