První Čarodějka byla povedeným fantasy muzikálem s nádherným vizuálem. Přesto jsem si po jejím zhlédnutí říkal, zda má smysl snímek rozdělovat na dvě části. Protože vlastně to zásadní se událo už minule. A nemohl jsem se zbavit dojmu, že je stopáž poněkud nafouknutá. Dokázal tyto obavy režisér Jon M. Chu rozptýlit? A jak se nakonec druhá část úspěšného broadwayského muzikálu, navázaná na příběh kultovního Čaroděje ze země Oz vlastně vydařila?
V podstatě jde o jedno z nejsmutnějších pokračování, které bohužel moc nedává smysl. Respektive by celý projekt fungoval mnohem lépe jako jeden film. Vata, patrná, ale odpustitelná v předešlé části je zde bohužel hlavní náplní. A té se poměrně rychle přejíte. Jakkoli je nadýchaná a krásně růžovozelená. Pryč je nápaditá choreografie hudebních čísel (sekvenci z knihovny v univerzitě Shiz si přitom pamatuji dodnes). Většina scén je překvapivě komorní. A obsahuje přesně to, co na muzikálech nemám rád. Zpívané dialogy mezi dvěma, třemi postavami. Filmu tak logicky nabobtnává stopáž, protože to, na co by jinak stačilo pár replik, zde díky zpívanému podání trvá několik minut. A ty písně bohužel působí staticky.
A proboha, nechat Jeffa Goldbluma coby Čaroděje zpívat, bylo chybou už minule. Navzdory jeho nespornému charismatu a hereckým kvalitám, ten zpěv mu bohužel moc nejde. A ano, vím že má kapelu a hudbě se věnuje, ale vedle muzikálových zpěváků a zpěvaček působí jeho přednes jako pěst na oko. Zvlášť když se zdá, že tu dostal víc prostoru. Druhá část navíc v mnoha ohledech v zásadě kopíruje dějovou kostru jedničky, kde se všichni víceméně (znovu) snaží přesvědčit Elphabu o tom, že je dobrý nápad posloužit jejich účelům. A ona se to (znovu) zdráhá přijmout, aby pak zakolísala, odhalila temné tajemství (znovu) a všem se postavila (ano, znovu).
Ačkoli Ariana Grande coby G(a)linda a Cynthia Erivo jakožto Elphaba jsou skvělé a bezesporu jsou nesmírně nadané zpěvačky i herečky, jejich um prostě prázdný film neutáhne. Ačkoli nejde o žádný průšvih, a snímek bezesporu generuje a bude generovat více než slušné tržby a skoro určitě jako pokračování už tak úspěšného počinu uspěje (v USA je tematika Čaroděje ze země OZ nesmírně silnou součástí popkultury a často na ni odkazují jiná díla), nabízí se otázka, zda to prostě stačí. Pro nějaký smysluplný divácký zážitek.
Protože já se na tenhle film přes drobné pochyby těšil. Standartně muzikály nemám rád, Wicked je jedna z mála čestných výjimek. Měl jsem možnost vidět i české nastudování, ale tento sequel mě prostě zcela minul. Zůstává průměrná podívaná, kde budete vzpomínat na předešlý zážitek. Je to o to smutnější, že oba filmy vznikaly prakticky zároveň. Nebo jen velmi krátce po sobě. Ale to kouzlo se po cestě prostě někde vytratilo. A zůstává řemeslně zvládnutý počin, pod jehož pozlátkem se skrývá plochá nuda…
Verdikt
Už v recenzi k první části jsem si stěžoval, že tvůrci se možná zbytečně rozhodli muzikálovou předlohu rozdělit na dvě části. A bohužel jsem měl pravdu. Vše zajímavé a zásadní se událo minule. Tady dostáváme jen nepříliš uspokojivé, táhlé uzavření příběhu, které jen cituje z klasiky, aby se vše hopem uzavřelo. Některé postavy se oproti doposud výbornému vývoji chovají poněkud zkratkovitě a nelogicky, jen aby je tvůrci dostali tam, kde je chtějí mít. Jako figurky na šachovnici. Co na tom, že to nepůsobí moc uvěřitelně?
Čtěte také: Cestuje časem, aby zastavil vzpouru AI. Nová sci-fi od režiséra Pirátů z Karibiku získala 94 % od kritiků
Chvíle, kdy se přimíchává už přímé napojení na klasický příběh Čaroděje ze země Oz, vše působí poněkud… Vynuceně. Ona tato část není silná ani v původním muzikálu, kterého se bohužel snímek slepě drží. Co odpustíte v kompaktní divadelní hře ovšem jde jen obtížně prominout v pětihodinovém dvoudílném hollywoodském spektáklu.
Přitom by bylo kde brát, protože existují i knihy od Gregory Maguireho, kde se toho děje podstatně víc. Film je přitom obohacen o nové scény, ty ale dění ničím zásadním neobohacují a druhý snímek tak oproti barvité a zábavně rozehrané jedničce postrádá zajímavý dějový oblouk, práci s postavami, nebo výraznou píseň. Vše se vystřílelo posledně a tady už zbyly jen slepé náboje. A je to škoda, protože skvělé obsazení se i tentokrát opravdu snaží. A pohádkový fantasy vizuál i nyní funguje. To je ale bohužel málo. Nejít o pokračování skvělého muzikálu, ale o samostatný film, jdu s hodnocením ještě níž.