Sedmdesátiletý Paul Greengrass nepatří zrovna k nejplodnějším tvůrcům – poslední film natočil už v roce 2020 a za uplynulá dvě desetiletí jich dohromady vzniklo pouhých osm. Přestože je britského původu, většina těchto snímků (s výjimkou dramatu 22. červenec) se vyznačuje tím, že jedinečným způsobem vyprávějí o Americe, jejích hrdinech a patriotismu, který je žene vpřed. Nejinak je tomu i v případě jeho nové katastrofické podívané pro Apple TV+ s názvem Autobus naděje, v níž se hlavní role ujal Matthew McConaughey.
Film vychází z knihy novinářky Lizzy Johnson, která zachycuje průběh a následky nejničivějšího požáru v dějinách Kalifornie – takzvaného Camp Fire z listopadu 2018. Název Autobus naděje odkazuje k osudu školního autobusu, za jehož volant usedá Kevin McKay (McConaughey) – muž poznamenaný vlastními nezdary, jenž se snaží pečovat o stárnoucí matku a znovu navázat vztah s dospívajícím synem. Když se oheň vymkne kontrole, Kevin zůstává jediným řidičem, který může zachránit skupinu dvaadvaceti dětí z odlehlé školy v městečku s příznačným názvem Paradise. Brzy se ukáže, že nejtěžším úkolem nebude školu opustit, ale probojovat se k úniku z ohnivého pekla, které se kolem města stahuje do smrtícího kruhu.
Čtěte také: Návrat do akčních devadesátek. Stylová heist komedie Shanea Blacka dorazila na stream
Ústředním motivem filmu je pocit bezvýchodnosti a nemožnosti uniknout z plamenů, což z něj činí napínavé drama, jež divák sleduje doslova se zatajeným dechem. Vedlejší linie z Kevinova osobního života slouží především k prohloubení dramatu a k postavení hrdiny před morální dilema, jádro snímku však tvoří žánrově čistá katastrofická podívaná, která obsahuje všechny nezbytné prvky. Film ukazuje vznik a šíření pohromy, její ničivý dosah, ale především hrdinství – ať už jednotlivců, jako je Kevin nebo odvážná učitelka Mary (America Ferrera), či záchranných složek, v čele s neústupným šéfem kalifornských hasičů (Yul Vazquez). V pozadí samozřejmě vlají americké vlajky, avšak ani patriotismus se nakonec nemůže rovnat syrové síle živlu, který tehdy po dva týdny pustošil krajinu, zničil 62 tisíc hektarů půdy, připravil o život 85 lidí a způsobil škody přesahující 16 miliard dolarů.
Klasické katastrofické filmy se v posledních letech na plátna kin a obrazovky dostává jen zřídka – rozhodně méně často než v devadesátých letech nebo na přelomu tisíciletí. O to více si zaslouží uznání práce tvůrců Autobusu naděje, který svou realizací bez problémů obstojí vedle největších blockbusterů žánru. Kamera výborného norského kameramana Påla Ulvika Roksetha (má za sebou mimo jiné katastrofické drama Severní moře v plamenech, spolupracoval s Greengrassem i na 22. červenci) nabízí divákovi skutečně pohlcující zážitek – objektiv se často staví do perspektivy živlu, jenž ničí kalifornské lesy a obytné čtvrti, a díky střihu získávají scény navíc typickou dávku chaosu a dezorientace, která k tomuto typu kinematografie neodmyslitelně patří.
V roce 2006 natočil Greengrass film Let číslo 93, který zachycoval jeden z příběhů spojených s 11. zářím – dnem, kdy se celá Amerika semkla tváří v tvář nepředstavitelné hrůze. Autobus naděje tuto linii symbolicky uzavírá. Požár Camp Fire sice nelze srovnávat s tragédií, jež otřásla celým světem, přesto v emocích postav nacházíme stejnou intenzitu: strach, chaos, chvíle bezmoci, ale také solidaritu a odvážné činy. Greengrass jako by naznačoval, že lidské reakce na katastrofy jsou univerzální. Liší se jen podoba nepřítele.
Autobus naděje je dostupný na platformách Apple TV+ a Canal+ od 3. října.
