Filmové série jako Pán prstenů, Harry Potter, Letopisy Narnie nebo Hunger Games spojuje nejen obrovská divácká popularita, ale i to, že všechny vznikly podle slavných knižních předloh. Nejen světová, ale i česká a československá kinematografie má dlouhou tradici ve zpracovávání literárních děl do filmové podoby. A zatímco James Bond vstupuje do kasina ve filmové adaptaci Iana Fleminga, čeští diváci si mohou zkrátit čekání na své oblíbené snímky třeba hraním online her na platformách jako Hellspin Česko – nebo se ponořit do světa filmů inspirovaných českou literaturou. Podívejme se na některé z nich.
Tradiční éra českého filmu podle knih
Černobílé filmy představují zlatou éru československé kinematografie. Mnohé z nich si dodnes nacházejí nové diváky, ať už pro svůj nezaměnitelný humor, poetiku, nebo nadčasová témata. Často vznikaly na základě literárních nebo divadelních předloh.
Jedním z těchto filmů je Škola základ života (1938), slavná studentská komedie z prostředí československého gymnázia. Snímek byl natočen podle stejnojmenné hry a fejetonů Jaroslava Žáka, který sám působil jako středoškolský učitel. Díky trefnému humoru a typicky českým situacím si film udržuje popularitu napříč generacemi.
Výjimečné místo zaujímá i Hlídač č. 47 od Josefa Kopty. Tento psychologický příběh se dočkal hned tří filmových adaptací. První vznikla roku 1937 v režii Josefa Rovenského s Jaroslavem Průchou a Marií Glázrovou v hlavních rolích. Druhou verzi natočil po své emigraci do USA Hugo Haas (1951) pod názvem Pickup – sám film režíroval, napsal scénář a ztvárnil hlavní roli. Třetí, nejnovější adaptace z roku 2008 pochází z režie Filipa Renče, kde se představili Karel Roden a Lucia Siposová.
Z pozdějšího období zaujímá výsadní postavení Markéta Lazarová (1967), film podle románu Vladislava Vančury. Režisér František Vláčil vytvořil monumentální dílo, které se stalo jedním z nejuznávanějších českých filmů vůbec – doma i v zahraničí. V hlavních rolích excelovali Magda Vášáryová a Josef Kemr.
Mezi umělecké filmy světové úrovně patří i Spalovač mrtvol (1969), natočený podle stejnojmenného románu Ladislava Fukse. Režisér Juraj Herz vytvořil mrazivé psychologické drama, které se hluboce zapsalo do dějin české kinematografie – především díky mimořádnému hereckému výkonu Rudolfa Hrušínského.
Neoddělitelnou součástí české filmové tvorby jsou pohádky – často vznikající podle literárních vzorů. Stejně jako americké pohádky studia Disney mají své knižní inspirace, i české verze se opírají o literární klasiku. Na rozdíl od zářivě barevných amerických adaptací však bývají ty české často temnější a poeticky laděné.
K nejznámějším patří Malá mořská víla (1976) v režii Karla Kachyni, inspirovaná pohádkou Hanse Christiana Andersena. Titulní roli ztvárnila Miroslava Šafránková.
Podobně temnou atmosféru má i film Panna a netvor (1978) režiséra Juraje Herze, který vychází z klasického příběhu Kráska a zvíře. Na rozdíl od svých zahraničních verzí však česká adaptace kombinuje prvky pohádky a hororu a patří k vizuálně nejpůsobivějším českým filmům své doby.
V lehčím a laskavějším duchu vznikly adaptace děl Boženy Němcové. Klasická Babička byla zfilmována hned dvakrát – poprvé v roce 1940 (režie František Čáp, v titulní roli Terezie Brzková) a podruhé v roce 1971 (režie Antonín Moskalyk, v roli babičky Jarmila Kurandová). Obě verze se staly nedílnou součástí českého filmového dědictví.
Další slavné filmové adaptace české literatury inspirovaných českou prózou či dramatem je celá řada. Patří mezi ně například:
Postřižiny (Bohumil Hrabal)
Smrt krásných srnců (Ota Pavel)
Krakatit (Karel Čapek)
Čert a Káča (Božena Němcová)
U nás v Kocourkově (Karel Poláček)
Tyto snímky dokazují, že česká literatura je pro filmové tvůrce nevyčerpatelným zdrojem inspirace – a že dobrý příběh si cestu k divákovi najde bez ohledu na dobu či žánr.
