MCU podle mého aktuálně neprodukuje zrovna nejlepší a nejúspěšnější projekty. Pokud byl u dřívějších fází poměrně jasný směr a provázanost jednotlivých snímků, aktuálně ona příslušnost ke stejnému universu působí spíše vynuceně. A směr tu není, vše je jaksi rozpačité. Poslední marvelovka Captain America: Nový svět byla pro mě jedním z nejhorších komiksových filmů, co jsem kdy viděl. Thunderbolts* ve mně tak nevyvolávali velká očekávání. Snímek režiséra Jakea Schreiera však přesto sbírá pozitivní ohlasy. Jak se tedy týmovka superhrdinských odpadlíků povedla? Zavane do Marvel Studios nový, svěží vítr, nebo jde o další propadák?
První věc, co mě trochu překvapila, je nepřítomnost generála Thaddeuse E. “Thunderbolta” Rosse, kterého v předchozím marvelovském snímku ztvárnil nově Harrison Ford. Žil jsem totiž v domnění, že tým antihrdinů v komiksech založil a jmenuje se tedy po něm. Nakonec jsem ale zjistil, že se jedná jen o shodu jmen, a ačkoli se v pozdějších komiksech s tímto faktem pracovalo, tým vznikl nezávisle na zmíněném generálovi. Tedy ve filmu být přítomen nemusí. To jen taková vsuvka na úvod.
Thunderbolts* jsou paradoxně co do navázání na předchozí události v rámci universa asi za dlouhou dobu nejfunkčnějším filmem MCU. Podařilo se dát dohromady postavy z předchozích projektů, které coby tým fungují překvapivě skvěle. Mají mezi sebou dobrou chemii a zároveň jsou dostatečně odlišní na to, aby každý měl v nepravděpodobném uskupení své místo. Prim samozřejmě hrají Yelena (Florence Pugh) a Red Guardian (David Harbour), u nichž velmi dobře pokračuje linka a vztah z Black Widow. Pro mě celkem překvapivě pasivní roli zde má Bucky Barnes s tváří Sebastiana Stana (když pominu už v trailerech ukazovanou skvělou akční scénu na motorce). To ale celkem dává smysl vzhledem k tomu, jak se zde celý tým zformuje.
Ani ostatní členové ale nehrají druhé housle. Zápletka není příliš komplikovaná, a aniž bych zabíhal do spoilerů, představuje se zde nová postava, která by pro směřování universa mohla být vcelku zásadní. Minimálně z komiksů si pamatuji několik momentů, kdy dokázala zamíchat kartami. Středobodem příběhu a hybatelem dění je zde Allegra de Fontaine (Julia Louis-Dreyfus). A osobně musím říci, že pro mě šlo o jeden z mála mínusů celé podívané. Nejsem si jistý, jestli je to chyba herečky, ale ačkoli má jít o intrikující a nebezpečnou osobu, respekt z ní příliš nešel. Což je trochu problém, kdy vše, co se na plátně odehrává, se děje kvůli ní. Kde jsou ty doby, kdy si pro sebe kradl scénu super charismatický Nick Fury s tváří Samuela L. Jacksona.
Upřímně mě překvapilo, jak málo akční vlastně celý počin zejména v druhé polovině je. A vzdor přítomnému humoru se tu vlastně ani po této stránce příliš netlačí na pilu. Mnohem více se film zaměřuje na postavy. Na jejich pochybnosti a prodělaná traumata. Vlastně je tu celá jedna dějová linka věnovaná depresi a pocitu vlastní nedostatečnosti. A co víc – ta linka není vůbec hloupě napsaná! Vzato kolem a kolem ve mně nulová očekávání a despekt dokázal tento film přetvořit v příjemné překvapení.
Čtěte také: Totální zklamání jménem Totální rozklad. Spravte si chuť kultovní akcí od stejného režiséra
Verdikt
Není to nejlepší marvelovka všech dob. Není to revoluce. Rozhodně to ale je překvapivě dobrá jednohubka, u které se budete cítit citově zainvestovaní do toho, co s hlavními hrdiny bude. Budete jim coby outsiderům fandit. A co víc – budete se bavit. Pomalu jsem zapomněl, že o to u popcornových komiksových filmů jde především. Thunderbolts* rozhodně nejsou nějakým výjimečným filmem, který se zapíše do historie a změní směřování žánru a celého MCU. Ačkoli by se teoreticky dali brát jako film typově podobný týmovkám “antihrdinů,” jakými byli Gunnovi Strážci galaxie, nebo Sebevražedný oddíl, tak pravdou je, že tak dobrý tento snímek není. A taky je vlastně dost odlišný.
V zásadě jde o nadprůměrnou podívanou s postavami, mezi kterými docela funguje chemie a celý počin není zdaleka tak akční, jak by se dalo čekat. Krom hlavního týmu více či méně známých postav představuje jednu zcela novou, která by se v budoucích projektech v rámci MCU jistě dala velmi dobře využít. Samotné finále celého díla mě překvapilo, protože jsem dle tradičního mustru superhrdinských filmů čekal něco docela jiného. Revoluce se nekoná, Marvel Studios z nastoleného (poněkud zmateného kurzu) nijak nevybočují, ale i tak jde o příjemné překvapení, které se povedlo. Pohasínající jiskra naděje tentokrát zaplála.
