Co když by naše první setkání s mimozemským životem – událost s obrovským vědeckým, filozofickým a dokonce teologickým významem – nedopadlo dobře? Téma prvního kontaktu s mimozemšťany patří mezi stálice sci-fi, ale režisér Sebastián Cordero a scénárista Philip Gelatt ve filmu Zpráva o Europě (v originále Europa Report) dokázali tento námět podat svěžím způsobem. Přestože snímek měl premiéru už před jedenácti lety, stále představuje to nejlepší z žánru found footage.
Žánr found footage se poprvé dostal do diváckého zájmu v roce 1999 s premiérou Záhady Blair Witch. Tento nízkorozpočtový horor s rozpočtem pouhých 60 tisíc dolarů vydělal více než 140 milionů, což byl úspěch vskutku nevídaný. Překvapivě se však vlna napodobitelů začala objevovat až kolem roku 2007, kdy se tvůrci začali předhánět ve snaze využít fenoménu ztracených a znovu nalezených videozáznamů jako rychlé cesty k úspěchu. Výrazně se prosadil film Paranormal Activity, který s čistým ziskem 107 milionů znovu otevřel dveře podobným projektům. Na jejich popularitu navázaly i snímky jako Monstrum či Kronika, zatímco mnohé další filmy upadly v zapomnění.
Do trochu unaveného žánru přinesl svěží přístup snímek Zpráva o Europě, který se odklání od tradičních hororových kulis a přenáší diváky do vesmíru. Příběh sleduje šestici astronautů na misi k Jupiterovu měsíci Europě, kde hledají první důkazy mimozemského života. Film se soustředí na vědeckou přesnost, což z něj činí ojedinělou a realistickou představu o možném lidském průzkumu Sluneční soustavy. Europa, pokrytá silnou vrstvou ledu, by totiž pod svou kůrou mohla skrývat oceán obohacený o organické látky, které by mohly být základními stavebními kameny života. Úvodní část filmu diváky seznamuje s cíli mise pomocí reportáží a tiskových konferencí, a posléze následují napínavé záběry z paluby astronautské lodě, které byly odeslány z více než 500 milionů kilometrů vzdáleného měsíce – těsně předtím, než se spojení se Zemí přeruší.
Čtěte také: Více napětí, akce i zvratů. Druhá řada postapokalyptického hitu se chlubí 100% hodnocením
Režisér Sebastián Cordero tímto snímkem debutoval ve Spojených státech, což mu umožnilo oslovit hvězdnější obsazení než v předchozích filmech. Herecky zde nejvíce vyniká Sharlto Copley (District 9), který na palubě ztvárňuje vtipálka, jenž si získá sympatie diváků poměrně snadno. Ostatní postavy jsou ve srovnání s Copleym méně výrazné – například Michael Nyqvist jako inženýr či Daniel Wu coby kapitán. Přesto se díky Corderově režii filmu daří vyvolat atmosféru tísnivé samoty a tajemna, i když je scénář místy poznamenán klišé a předvídatelnými motivy.
Velkou předností snímku je jeho schopnost vykreslit mrazivou atmosféru vesmíru. Přispívá k tomu styl found footage, který nepoužívá žádnou přidanou hudbu, čímž je zážitek syrovější a realistický. Kamera a střih, umně využité k umocnění tohoto pocitu, jsou navíc natočeny tak, že vás přenesou přímo do hlubin neznáma. Pokud jste nadšenci do vesmíru, Zpráva o Europě by vás mohla příjemně překvapit, pokud jste ji před jedenácti lety nezaznamenali. Nabízí neotřelé téma, napínavou atmosféru a řadu vizuálně působivých záběrů. Sci-fi fanoušci si zde najdou i několik „easter eggů“ a působivý pohled na detaily lodě a vzdáleného měsíce osloví i ty, kdo běžně sci-fi nevyhledávají.
