Recenze: Mizerové navždy jsou mimořádně nedůstojný a zbytečný comeback

Michael Bay je známý jako tvůrce výbušných akčňáků z přelomu století díky klasikám jako Skála, Armageddon a Pearl Harbor. Svůj celovečerní debut ale natočil s Willem Smithem a Martinem Lawrencem, roku 1995 tak představil akční komedii s názvem Mizerové a o osm let později, už z pozice světoznámého režiséra s jasným vizuálním stylem, pak pro velký úspěch navázal druhým dílem. Po dalších sedmnácti letech se Mizerové vracejí znovu na plátna, trochu starší, podobně levně vtipní, ale ztratili nápad, originalitu a Michaela Baye z režijní stoličky. Do českých kin Mizerové navždy vstupují 16. ledna 2020.

Dvojice akčních komedií Mizerové se nestala přímo kultovní, ale dodnes jsou oba snímky reprízovány v televizi, čímž by jakýsi kultovní status mohly od nějakých diváků získat. O pokračování Mizerů se jednalo ještě před uvedením druhého dílu do kin, jak to tak v Hollywoodu bývá, aby se tak uzavřela celá série a stala se trilogií. K tomu nakonec z různých důvodů, které netřeba popisovat, nedošlo, a stalo se tak až po zmíněných sedmnácti letech. Na plátna se sice vrátily herecké hvězdy Will Smith a Martin Lawrence, kteří překvapivě ani nevypadají o tolik let starší, a pod projekt se podepsal Bayův dvorní producent Jerry Bruckheimer (jenž stál u zrodu prvních dvou dílů), ale snímek bohužel sesadil samotného Baye z pozice režiséra a ke scénáři se nevrátili ani původní tvůrci. Štáb se tak skládal úplně na novo, režie se ujali belgičtí filmaři s marockými kořeny Adil El Arbi a Bilall Fallah, režiséři úvodních epizod populárního krimi seriálu FX Sněží!.

Bayův rukopis bohužel zcela logicky vymizel a ač se na první pohled mohou zdát Mizerové navždy jako důstojné pokračování prvních dvou dílů, opak je bohužel pravdou. Disponují sice mnoha výbuchy, jízdami rychlých aut, během filmu zemře asi tak tisíc dvě sta lidí, ale přeci jen to stále není to, co by divák chtěl vidět. Anebo spíš naopak, je to přesně to, co si divák myslí, že uvidí, napětí je tatam. Leč snímek má na svém začátku skutečně tempo a spád, jeho akční scény jsou rychle stříhané a zdá se, že by to mohl být úspěch, už ve své půlhodině ubere plyn a zpomalí. Začne do akční komedie míchat i prvky dramatu, divákovi představuje zákulisí dvou jasně vyhraněných a ukázaných charakterů, a nastiňuje tak divákům, kteří předchozí dva díly neviděli, to podstatné. To je rozhodně logické. Ve chvíli, kdy ale začne dovysvětlovat jejich společná tajemství, která ani oni sami nechápou, nastává problém. Scénáristická snaha o dobudování jejich vzájemného vztahu by se rozhodně dala ocenit ve chvíli, kdyby tak smrdutě nepáchla hollywoodskými klišé, kterými je protkaný celý snímek. Možná je z nich i utkaný.

Dejme si ruku na srdce, natočit pokračování něčeho, co je považováno za klasiku, nikdy není lehké. Divák zpravidla očekává, že další díl dostojí těm předchozím, čehož je těžké po mnoha letech a leckdy se zcela jiným týmem dosáhnout, a má tak na novinku obrovské nároky, jejichž tíhu tvůrci nejsou schopni unést. Musí tak přijít s něčím novým a nečekaným. „Co kdyby postava Willa Smitha čelila smrti, a pak by se ukázalo, že ten vrah je jeho syn, o kterém nevěděl?“ mohli se tak asi bavit producenti nejnovějších Mizerů, a mohli se tak bavit skutečně celých sedmnáct let, protože prodrat se všemi podobnými „nečekanými“ zprávami, událostmi, návraty a prozřeními, které jsou očekávatelné jako sníh v zimě (pokud ještě někde sněží), není opravdu nic jednoduchého.

Na druhou stranu si ale můžeme klást otázku, proč vůbec pokračování točit. Odpověď máme hned, jsou to samozřejmě peníze, které hýbou dnešním filmovým světem a americkým trhem nejvíce ze všech. A na slavnou značku se navazuje nejlépe, je to sice obtížné při tvůrčím procesu, ale na druhou stranu má už své věrné diváky, kteří se na nový díl rozhodně přijdou podívat, ať už budou dopředu kritičtí nebo ne. Většina filmu je tak sestavena z akčních scén, které bohužel postrádají kapku originality a nápadu (ostatně jako celý snímek), jsou leckdy vyhrocené do absurdity a nemožna, a samozřejmě jsou plné scén, kdy postavy těsně před pádem/výbuchem/výstřelem uhnou protivníkovi. Celý film působí strašně klišoidně, obyčejně, vynuceně, obsahuje sice dobrých pár vtipů, ale zpravidla nevypointovaných a spíše levných. Mizerové navždy jsou jeden z filmů, které navždy rozhodně nepřetrvají, naopak kdyby film vůbec nevznikl, snad by bylo všem lépe.

Dá se říci, že pokračování Mizerů těží pouze z charakterů, které přetrvaly z dvojice Bayových filmů dodnes. Nějakou energii mezi sebou ještě drží, přesto už jejich chemie nefunguje tak jako právě v rozvolněných devadesátkách, ve kterých vznikl první díl. Kdyby snímek nebyl uváděn jako pokračování Mizerů, nýbrž nový akční snímek bez historie, zřejmě by pro svoji neoriginalitu na americkém trhu zcela propadl a k nám se do kin vůbec nedostal. Film rozehrává tolik motivů mimo ten ústřední, že je těžké vybrat si jeden, na který se soustředit. Žádný z motivů nakonec nevysvětlí, všechny utne konečnou titulní písničkou, která už se ve filmu zopakuje potřetí, a narozeným dítětem v posledním záběru diváky děsí, že by snad za dalších dvacet let mohlo potenciálně vzniknout další pokračování, s názvem ve stylu Mizerové nanovo, což si nikdo nepřeje už vůbec. Protože bez Willa Smithe a Martina Lawrence by to nebyl průměr, ale totální brak. Ti jediní ještě svými ustálenými hereckými polohami drží film nad vodou.

Mizerové navždy / Bad Boys for Life
Trailer
USA, 2020, 124 min
Akční / Komedie / Krimi / Thriller
Režie: Adil El Arbi, Bilall Fallah
Scénář: Joe Carnahan, Anthony Tambakis
Hrají: Will Smith, Martin Lawrence, Alexander Ludwig, Vanessa Hudgens, Charles Melton, Kate del Castillo a další