Recenze: Zombieland: Rána jistoty – Má český podtitul pravdu?

Přečtěte si

Cesta zpátky: Ben Affleck jako trenér basketbalu se závislostí na alkoholu

Studio Warner Bros. zveřejnilo trailer na basketbalové drama Cesta zpátky. V něm si zopakuje spolupráci herec Ben Affleck s...

6 underground: Tajné operace: Ryan Reynolds demoluje Řím v akčnáku Michaela Baye

Streamovací služba Netflix zveřejnila první trailer k připravovanému filmu 6 Underground, který divákům představí Řím plný nádherných a cenných...

SpongeBob ve filmu: Houba na útěku: Božské cameo Keanu Reevese a hledání zatoulaného mazlíčka

Poté, co společnost Paramount Pictures udělala změnu v názvu filmu a datu premiéry, přináší fanouškům žluté houby první trailer...

Autor

Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

Bylo to dlouhé čekání. Spolu se Soumrakem mrtvých je první Zombieland jednou z nejoblíbenějších kultovních zombie komedií vůbec (my jsme jej mimochodem zařadili mezi desítku nejlepších snímků tohoto subžánru). Fanoušci už od jeho premiéry volali po pokračování. Na to mělo dojít v seriálové verzi, kde filmové charaktery ztvárnili jiní herci. Zůstalo jen u pilotu. Až to vypadalo, že na plnohodnotný sequel prostě nedojde. Nakonec je ale po celé dekádě tady (načasování vskutku nemohlo být lepší – k desetiletému výročí). Vydařilo se počkat?

Filmová pokračování oblíbených snímků často trpí mnoha problémy. Zpravidla se snaží být jiná. Obzvláště u popcornovek. Snaha být větší, bombastičtější a prostě lepší mnohdy narazí a není zrovna otcem myšlenky. Vytratí se podstata toho, co na původním díle jeho diváci tak milovali. U nového Zombielandu to tvůrci, zdá se, pochopili a servírují nám tak všechno, co dělalo jedničku výbornou černou komedií. Jen to celé ještě trochu opepřili dospělým ratingem. Výstřiky krve a víc prosakující temnější odstíny však vcelku dobře kontrastující s herci, kteří přece jen trochu zestárli (nejméně je to znát na Eisenbergovi a Stone, nejvíce pochopitelně na Harrelsonovi, kterému táhne na šedesátku, a Breslin, jež si samozřejmě v třiadvaceti puberťačku nezahraje). I když to na nich zas až tolik vidět není. Osobně jsem se Zombielandem z roku 2009 měl asi jen jeden problém – a tím byl právě fakt, že se jedná o rodinnou komedii, což zombie žánr trošku ponižuje a kazí podstatu věci. Odtud už je jen krok k dětským zombie animákům, hračkám a podobným podivnostem, které mi s oživlými chodícími mrtvolami dohromady zrovna dvakrát nejdou.

Naštěstí jsou pryč doby, kdy mládeži nepřístupný film v kině tolik peněz nevydělal. Ne že by v Double Tap (Rána jistoty mi jde přes klávesnici hůř, pardon) byla na každém rohu vyhřezlá střeva a vnitřnosti, ale té krve je tu přece jen víc. Byť tu neuvidíte nic, co by vás šokovalo. Pokud ale víte, co od tohoto filmu čekat (což asi víte, když jde o pokračování), nezklame vás. Černá komedie s přepáleným a místy infantilním humorem a partičkou roztodivných postav, které jeden nemůže než milovat. Prim samozřejmě i zde, stejně jako v jedničce hraje drsňák s dobrým srdcem – Tallahassee (Woody Harrelson), ale zdatně mu sekundují i ostatní ze staré známé sestavy. Už jen právě díky hercům, na kterých je vidět, že jim role i po těch deseti letech sednou jako ulité a skvěle mezi nimi funguje chemie, máte pocit, jako byste si při sledování snímku dali dostaveníčko s dobrými známými, které jste dlouho neviděli. Odpustíte zde tak i již značně vyždímané ústřední téma nesourodé rodiny, která nakonec přes všechny neshody táhne za jeden provaz.

Samozřejmě se jedná o pokračování, takže s tím vším přichází i několik nových postav (některé jsou dočasné, jiné ne), jež se s původními skvěle doplňují. Nějakých těch změn doznal i svět zombií, samozřejmě. Asi nikoho nepřekvapí, že ty budou zdrojem řady gagů. Koncept nějakých těch vtipů je převzat i z jedničky a dotažen k dokonalosti, nebudu samozřejmě zmiňovat jakých. Všechno to ale velmi dobře funguje a nijak nenarušuje zažité archetypy. Což je v tomto případě vlastně dobře. Nikdo asi od tohoto typu snímku nečeká nějakou revoluční práci se žánrem, jako spíš poctivou a zábavnou oddychovku. Což zvládá na jedničku. Double Tap se nebere zbytečně vážně a moc dobře ví kam patří, nebojí se navíc si i zlehka rýpnout do jiných žánrových souputníků (Úsvit mrtvých, Walking Dead). Potěší i slušně nadupaný soundtrack, kde se sahá k osvědčeným rockovým klasikám, nebo jedinečný způsob vyprávění, kdy jedna z postav pravidelně vstupuje do děje s mluveným komentářem a příběhovými odbočkami (ostatně vás stejně jako v prvním díle na začátku uvede do děje).

Verdikt  

Po tak dlouhém čekání se mohlo udát cokoli. Je ale dobře, že se na dokončení projektu netlačilo. Filmu Zombieland: Rána jistoty by se přesto dalo vyčíst leccos. Že je infantilní, málo hororový, dětinsky prostoduchý, plný klišé. Jenže on to všechno je i není. Pod prostou rouškou se totiž skrývá skvěle vykreslený příběh s fungujícím humorem a výtečně napsanými a zahranými postavami, kde jediné, co chybí, je silnější a efektnější finále. To zdejší je totiž v porovnání s konečnou sekvencí z prvního Zombielandu v lunaparku o poznání slabší, byť je i tak docela povedeně osudové. To vše ale zase vyvažuje zbytek filmu, který je o poznání akčnější než jednička. Jinak tedy tento sequel nezklamal. Ba naopak mile překvapil a se svým předchůdcem přinejmenším drží krok. Budete se smát často a nahlas. Postavám budete fandit a když po titulcích počkáte, dostane se vám i výborné třešničky na dortu. Co víc si od popcornového počinu přát?

Zombieland: Rána jistoty / Zombieland: Double Tap
Trailer
USA, 2019, 97 min
Akční / Komedie / Horor
Režie: Ruben Fleischer
Scénář: Rhett Reese, Paul Wernick, Dave Callaham
Hrají: Jesse Eisenberg, Woody Harrelson, Emma Stone, Abigail Breslin, Zoey Deutch, Rosario Dawson, Bill Murray, Luke Wilson, a další.

Tomáš Lesk
80 %

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Čtěte také