Svůj běh v tuzemských kinech začíná výborný satirický film, naplněný břitkým humorem, při jehož sledování nejednomu divákovi spíše zmrzne úsměv na rtech. Film se totiž, ačkoli je skutečně vtipný, zakládá na politikaření skutečných osob,  svého času nejvlivnějších mužů Ruska. Po Stalinově smrti se rozebíhá nevyhnutelný boj o udržení se u moci. Lidské zrůdy schopné čehokoliv: tak vnímá tato adaptace historické postavy v čele s Nikitou Chruščovem (Steve Buscemi) a Lavrentijem Berijou (Simon Russell Beale). Co si slibovat od nejnovějšího filmu režiséra Armanda Iannucciho, stojícího kupříkladu za vynikajícím seriálem z politického prostředí Je to soda, či podobně laděným filmem Politické kruhy?

Především výborné herecké výkony. Krom zmíněné dvojice se ve filmu objeví i člen Monty Pythonů Michael Palin v roli Molotova, Jeffrey Tambor jako Malenkov, či Jason Isaac, který ztvárnil maršála Žukova. Dále je možná vhodné vrátit se k faktu, že film nebude uveden v Rusku, dle oficiálního vyjádření tamního ministerstva kultury proto, že se zde vyskytují náznaky extremismu a snímek jako takový má být prý cílen na vyvolávání zášti a nenávisti. Prý zde též dochází k pokřivování minulosti. To vše spíš svědčí o tom, že půjde o opravdu peprnou kritiku tehdejší doby a poměrů napěchovanou dobovým absurdnem a cynickým humorem.

Navíc se tu bezesporu bude vyskytovat řada paralel se současným děním, což pochopitelně současné putinovské Rusko nemusí brát zrovna nejlépe. Tahle kontroverze může filmu jako takovému naopak velice prospět. Původní stejnojmenný komiks od scénáristy Fabiena Nuryho a kreslíře Thierry Robina, jenž je zde adaptován, se ostatně zakládá na doložených událostech a faktech. To, že je film v zemi, do jejíž historie je zasazen zakázán, svědčí hlavně o tom, že se tvůrci skutečně nebáli být nekorektní, jít na dřeň a vykreslit Stalinovy soudruhy pohrobky bez jakýchkoli propagandou obalených příkras. Tedy jako chladně a ve vlastní prospěch kalkulující lidské trosky a bezpáteřní zrůdy. Takové, které nemají špetku svědomí. Což pochopitelně může být pro leckoho silná káva.

Navíc přesto, že se jedná o komedii, může být mrazivost té doby a jednání hlavních postav spíše neuvěřitelné a mnohem víc odpuzující než úsměvné. To sice neznamená, že by Ztratili jsme Stalina neměl být vtipný počin, jen bych osobně vedle žánrové nálepky komedie přidal i drama. I přes zajisté výborně navozenou iluzi padesátých let a Moskvy se pak bude jednat o bezesporu velmi komorně laděnou podívanou, zaměřenou zvláště na dialogy a eskalaci vztahů všech “soudruhů” (včetně i dvou Stalinových potomků v příběhu přítomných), tedy všech jeho pohrobků. Intriky, ostré slovní přestřelky a gradace, při které nikdo neví komu věřit, jsou přesně těmi ingrediencemi, skýtajícími potenciál pro jeden z nejzajímavějších projektů první půle tohoto roku.

“5. března 1953 umírá muž. Tím mužem je Josef Stalin. Po jeho skonu vypuká v řadách jeho nejbližších naprostý zmatek a panika. Na to, co nastane po skonu velkého vůdce, se dosud báli jen pomyslet. Vždyť Lenin byl, je a bude vždy živý. Proč by nemohl i Stalin? Během jeho života se soustředili především na to, jak jej přežít. A teď se začnou naplno projevovat absurdní a pokřivené charaktery všech těchto Stalinových pohrobků. Začíná boj o veškerou moc nad komunistickou říší, která do této chvíle patřila jen a pouze brutálnímu diktátorovi. O nejvyšší post nebo aspoň o bezpečné místečko pod ním se perou ti, kteří se za dobu Stalinovy krutovlády dokázali zbavit jakéhokoli vlastního názoru. Stále se ujišťují, co by tomu nebo tamtomu řekl Stalin, a co by se jim za to asi tak mohlo stát. Povýšení? Gulag? Provaz? Koho se mají bát teď? Jedni kují pikle proti druhým a do toho společně organizují okázalý diktátorův pohřeb.”

Snímek Ztratili jsme Stalina vstupuje do tuzemských kin 5. 4. 2018. V hlavních rolích se pod taktovkou režiséra Armanda Iannucciho představí Steve Buscemi, Jason Isaacs, Olga Kurylenko, Jeffrey Tambor, Simon Russell Beale, Andrea Riseborough, Paddy Considine, Rupert Friend, a další.

 

Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here