Šíleně šťastná: Když je útěk jedinou cestou k nalezení radosti ze života

Příběhy o silném přátelství mezi dvěma staršími ženami nejsou v kinematografii příliš reflektovaným tématem. Proto vznikl italský snímek Šíleně šťastná zaměřený na vznik nečekávaného pouta v místě, kde už není příliš naděje na odvázanost a radost z obyčejných věcí.

Beatrice je pacientkou ve střežené psychiatrické klinice, ale díky modernímu přístupu personálu se v ní lidé necítí jako v prvoplánové „cvokárně“ s bílými plášti a svěracími kazajkami. Beatrice bývala zvyklá na život v luxusu, ale přestože jsou ty doby dávno pryč, stále lidi historkami o svém bohatství ráda mystifikuje. Žena má problém se socializovat do doby, než do zařízení přivezou novou pacientku Donatellu. Ta si i přes svou uzavřenost a neochotu sdílet démony z minulosti získá sympatie Beatrice, která ji jednoho dne přesvědčí k útěku. Společně se tak vydávají na cestu, při níž jejich chování není limitováno běžnými společenskými konvencemi. Dělají si, co chtějí a mají z toho radost. Obě ženy v sobě naleznou přítelkyně, které sbližuje pohnutá minulost a vědomí, že už nemají co ztratit.

Přestože mají hrdinky filmu Šíleně šťastná za sebou velmi ponurou a složitou minulost, která je divákovi postupně odhalována, je natočen s lehkostí a humorem, který je pro život tolik potřebný, aby se lidé opravdu „nezbláznili“. Režisér Paolo Virzì má k sociálním otázkám ve své kinematografii velmi blízko, v minulosti natočil třeba snímek o potížích při dospívání s názvem Vejce na tvrdo. Virzì za svůj poslední snímek o Beatrici a Donatelle získal řadu filmových ocenění v Itálii, a dokonce se umístil na druhé pozici v divácké kategorii na festivalu ve Varšavě. Valeria Bruni Tedeschi, která hraje Beatrici, můžete znát například z dramatu Mnichov nebo z romantické komedie Dobrý ročník. Její kolegyně Anna Galiena se soustředí spíše na italské počiny jako jsou třeba Střepy lásky. Šíleně šťastná má v českých kinech premiéru 19. ledna.