„Dva Češi hledají dvě dívky pro road trip. Musejí být otevřené všemu a bezúdržbové.“ Tak zní inzerát, který stojí na začátku celého dobrodružství nového road filmu režiséra Petra Kubíka Montenegro. Andjela je studentkou sociologie a shání materiál pro svojí diplomku, ve které porovnává chování vlků a lidí. Road trip po Černé hoře se jí zdá jako skvělá příležitost, aby sesbírala dostatek poznatků pro svou práci. I když do toho jde bez iluzí, věci se přirozeně vyvinou jinak, než si na začátku představovala.
5. Road movie
Žánr road movie se v tuzemské tvorbě hledá poměrně složitě, což je škoda vzhledem k tomu, že “příběh na cestě” je velmi zajímavým a příjemným postupem. Neustále měnící se prostředí pomáhá diváka zaujmout a kromě využití atraktivních lokací po cestě nabízí i přirozené vyznění známého “cesta k cíli je důležitější než cíl samotný”.
4. Auta
Vozidlo, které veze hlavní hrdiny filmu, se v road movies stává další samostatnou postavou, ať už jde o minibus nebo trabant. V Montenegru jde o off-roadové káry, na které jsou tvůrci právem pyšní a proto je při jejich promo turné po kinech Premiere Cinemas v Praze, Teplicích a Olomouci provází kolona aut – k vidění je například dakarská Tatra či Toyota HD180.
3. Kamera a příroda
Už podle názvu víme, že v tomto road filmu se vydáme do Černé hory (Monetenegro je anglický název země). Ačkoli pro nás středoevropany nejde o zcela exotickou krajinu, tvůrci ji dokázali vyobrazit velmi atraktivně – kopce, hory, jezera, řeky – vše působí až pohádkově. Nepopíratelnou zásluhu na tom má Eliška Miláčková jakožto kameramanka celého filmu. Její práce se ale neskládala jen z natáčení malebných záběrů krajiny, poradila si skvěle i se hrou “pozorovatele a sledovanými objekty”, která se odehrávala mezi hlavními aktéry.
2. Stylizace
Další faktor, který Vás bezesporu zaujme, je umělecká stylizace filmu. Konkrétně jde například o využití Andjelina deníku a kreseb v něm obsažených. Andjela si kreslí určité momentky tužkou do svého deníku, které následně šikovně “oživnou” tak, aby se volně pokračovalo ve vyprávění. Zároveň je deník zajímavě využíván scénářem, když se hlavní hrdinka Andjela snaží předpovědět, jak se ostatní kolem ní budou chovat, což se ne vždy nakonec odehraje podle jejích představ. Za zmínku stojí i velmi povedený hudební doprovod.
1. Punk cinema
Termín “punk cinema” použili sami tvůrci, když popisovali vznik filmu. Ten natočil štáb 18lidí z devíti zemí, z nichž navíc ne všichni byli profesionálové. To se na filmu dost výrazně podepsalo – jde o kosmopolitní záležitost, ze které je cítit, že nebyla vymanufaktorována bohatým studiem, ale že jde o osobní projekt, který sám o sobě vznikal za cesty a do kin se dostal především díky zapálení malé skupinky lidí, která do projektu vložila více než jen všechny své finance.
Montenegro začíná svou cestu po českých kinech 28.7.2016.