Recenze: Stážista (2015) – Tenhle film zahřeje u srdce

Mistryně romantických komedií a příjemných „goodfeel“ filmů Nancy Meyers natočila další snímek. A to je dobře, protože Stážista je jeden z nejlepších.

Ben Whittaker (Robert De Niro) je už dlouho v důchodu. Když zemřela jeho žena, sebral našetřené peníze a cestoval. Ovšem, když se vrátil domů, padla na něj jeho zbytečnost jako hromada cihel. Ale došlo mu, že klíčem je zůstat v pohybu, každé ráno vstát a vypadnout ven, kamkoliv. A tak si jednoho dne všiml letáčku firmy „Padne vám to“, kde hledali senior stážisty. Ben úspěšně prošel výběrem a stal se z něj osobní asistent Jules Ostinové (Anne Hathaway). Ta je ale jako na potvoru asi jediný člověk v celé firmě, který z Bena není zrovna dvakrát nadšený. Časem se ale situace mění a Jules zjišťuje, že Ben má takové to „něco“, co jí v životě chybí a je ku prospěchu celé firmě.

Režisérka a scénáristka Nancy Meyers do svých filmů promítá sama sebe, a sice úspěšnou ženu – tu najdeme snad ve všech jejích filmech. Přesto není přehnaně feministická, a to se mi na tom líbí. Ženy tu nejsou lepší než muži, ale pokud mají úspěch, nemusí a ani by se za něj neměly stydět. Nakonec s tímhle faktem budou souhlasit i chlapi, kteří u různých dialogů na toto téma budou jen pokyvovat.

Mimo jiné je paráda vidět zatvrzelého drsňáka (pokud tedy nepočítáme film Hvězdný prach) Roberta De Nira ve zcela opačné roli. Ben je totiž milý, obětavý, vyrovnaný a moudrý muž v letech, který své životní zkušenosti využívá pro dobro všech. Robert ale tuto proměnu zvládl dokonale. Už po první scéně, kdy vypráví trochu o svém životě, se přistihnete, jak se na obrazovku hloupě culíte, jak sluníčko na hnoji. No prostě je z něj ten typ muže, který už opravdu vymírá. Což je i takové další skryté téma.

Když o tom tak přemýšlím, film má taková tři velká poselství. První je postavení mužů a žen, druhé – jací chlapi nám teď rostou, a třetí – jak funguje komunikace. Problémy neřešíme, a pokud, naprosto hloupě a nejlépe přes email, nebo SMS. Nikdo už s nikým nemluví naživo. Komunikace je sice rychlá, ale zato odosobnělá. A na to bychom měli pamatovat. Je prima být s lidmi v kontaktu každou vteřinu, ale kdy se o ně staráme a povídáme si s nimi o jejich problémech?

Silnou složkou filmů Nancy Meyers je v každém případě hudba – zde se o ni zasloužil Theodore Shapiro (Ďábel nosí Pradu). Zase se jednou povedlo napsat hudbu tak dobrou, že ji vnímáte jako součást filmu. Vůbec si neřeknete, že je k tomu úžasná hudba, prostě i když je docela zapamatovatelná, nedominuje.

Nancy Meyers má na kontě další skvělý film a dostála své pověsti mistryně „goodfeel“ filmů. Narodila se 8. prosince 1949 v Pensylvánii a mimo režii se zajímá i o scenáristiku a produkci. A možná netušíte, že mezi její filmovou tvorbu patří takové skvosty jako Past na rodiče (1998), nebo třeba Po čem ženy touží (2000), Lepší pozdě nežli později (2003) a Prázdniny (2006) – všechno hity!

Verdikt

Jednoznačně doporučuji. Je to ten typ filmu, který je vlastně hlubokomyslný, ale všechny podstatné otázky jsou v něm vyřčeny tak nenásilně, že si jich možná ani nevšimnete, přesto o nich začnete uvažovat. Když si ho pustíte ve špatné chvíli, pomůže vám uklidnit se a snad i zapomenout, když ve šťastném rozpoložení ještě víc vás nadchne. Prostě je to film, který zahřeje u srdce… A s klidným svědomím jej mohu doporučit i v dabingu, který je velmi povedený.

  • Stážista / The Intern
  • Trailer
  • 121 minut, USA, Komedie
  • Scénář a režie: Nancy Meyers
  • Hrají: Anne Hathaway, Robert De Niro, Nat Wolff, Rene Russo a další
  • Na DVD a Blu-ray od 10. 2. 2016