Český režisér Tomáš Pavlíček představil začátkem srpna svůj celovečerní debut – Parádně pokecal. Našemu webu se podařilo s talentovaným filmovým tvůrcem získat rozhovor.
Jaký je Váš nejsilnější moment z natáčení?
V jedné scéně vede Václav Vydra s hlavním hercem Vítkem Rohrem rozhovor na vrcholu skály a já měl hrozný strach, aby nikdo z nich nespadl. Scéna jim herecky sedla, dokonce zvolili pomalejší tempo, než jsem čekal. A i když jsem fanouškem pomalých rozhovorů, přál jsem si, aby tento skončil co nejdřív.
Jaký byl nejtěžší den natáčení?
Při herecky extrémně náročné noční scéně nedorazil na plac catering a já měl extrémní problém probudit a motivovat hladový štáb. V tu chvíli jsem zjistil, že jídlo na place už nikdy nesmím podceňovat.
Se kterými herci byste rád znovu spolupracoval?
S celým hereckým obsazením jsem velmi spokojen, takže bych asi těžko vybíral někoho, se kterým bych spolupracovat nechtěl. Ale opravdu silné vzpomínky mám na scény s Václavem Vydrou a Lukášem Pavláskem. A Vít Rohr je nejen velmi civilním hercem, ale též fyzicky velmi zdatným, protože prakticky neexistovala natáčecí minuta bez jeho přítomnosti.
Co Vás během natáčení nejvíc překvapilo či zaujalo?
Čím více a důkladněji jsme věci plánovali, tím více nastávalo problémů. Do budoucna už budu připraven na to, že vychýlení, nedotaženosti a problémy nejsou ničím výjimečným, je třeba s nimi počítat a zapojit je do hry.
Co podle Vás diváky nejvíce překvapí?
Především odlišnost filmu od zbytku české filmové tvorby. Častokrát slýchám, že obraz je moc zrnitý, barvy jsou šílené, dialogy neuvěřitelné – ale to jsem všechno chtěl už od začátku. Tedy pokud toto některý divák považuje za „házení klacků po nohy“, tak prosím, přeskakujte je s radostí, třeba pak zažijete něco nevšedního.
Odnesl jste si nějaké nové zkušenosti z tohoto snímku?
S každou natočenou vteřinou získává tvůrce zkušenosti. Po tomto filmu mám více sebedůvěry, současně si uvědomuji svoje nedostatky ve výstavbě dramatických situací či celkově napínavých dramatických momentů. A v příštím filmu už se tolik nebudu spoléhat na mluvené slovo.
Co chcete, aby si lidé odnesli po zhlédnutí Vašeho filmu?
Takovou příjemnou nakousnutost a lehký úsměv. Tu nakousnutost kvůli tématu a stavu hlavního hrdiny. A ten úsměv kvůli ne úplně tradičnímu stylu vyprávění a ne úplně jednoznačnému konci.
Co říkáte na kritiku filmu? První ohlasy byly dobré i špatné.
Odpověď: Cením si každé kritiky, která je podpořena srozumitelnými argumenty. Té byla v případě našeho filmu většina a já jsem se hodně poučil i z ne úplně kladných ohlasů. Celkem mi pomáhá, když mi moje chyby někdo otlouká o hlavu, nezlobím se na něj, naopak si toho cením. Ale pokud si to neumí vyargumentovat, ztratím brzy pozornost.
Jak byste popsal film jednou větou?
Odpověď: Dobrý vtipný film s velkým množstvím telefonních rozhovorů.
Plánujete příští rok další projekt? A pokud ano, tak o čem bude?
Mám několik námětů, teď se je nějak snažím prozkoumat a zjistit, který mě láká nejvíc. Ale nic konkrétního naplánovaného zatím nemám, potřebuji teď chvilku času. A jak jsem říkal, čím víc plánuji, tím míň se toho povede. Tedy teď klídeček a uvidím, jestli něco vyplave.
