Muž zahnaný do kouta. Muž, který je ve vězení za něco, co možná nespáchal. Takový muž udělá vše pro to, aby se očistil. Třeba si stoupne i na římsu hotelového pokoje kdesi ve dvacátém patře. Plán je připraven, dav dole šílí a doufá ve skok hlavního aktéra. Hra s vyjednavači může začít.
Trailer zde
Nick Cassidy (Sam Worthington už si nechal perseovský účes) býval newyorským policajtem do té doby, než byl obviněn a odsouzen za krádež diamantu patřící byznysmanovi Davidu Englanderovi (solidní Ed Harris). Nyní si odpykává trest ve vězení, avšak je mu povoleno navštívit pohřeb svého otce. Na něm se setkává s bratrem Joyem (nešikovný Jamie Bell) a jeho přítelkyní Angie (hezká, ale přinejmenším netalentovaná Genesis Rodriguez). Něco se zvrtne a Nick se dostane k pistoli, díky které se dostává na útěk.
V hotelovém pokoji za sebou nechává dopis na rozloučenou ve formě krátkého citátu a staví se na zmíněnou římsu. Vždy zaplněné ulice New Yorku si začínají všímat skokana, dav se rozrůstá a objevují se první cynické transparenty vyzývající Nicka ke skoku. K případu je na jeho přání vyslána vyjednavačka Lydia Mercerová (velmi špatná Elizabeth Banks). Ta má za sebou neúspěšné přemlouvání zdeptaného policajta, který skočil z Brooklynského mostu.
Plán se začíná roztáčet ve chvíli, kdy vidíme Joeyho a Angie v budově naproti, kterak se snaží vloupat do místního sejfu. Ano, jsme v budově Englandera. Plán je prostý. Dokázat Nickovu nevinu tím, že se najde onen diamant, který údajně odsouzený policajt ukradl, rozřezal na několik dílů a nevystopovatelně prodal. Už tady má ale snímek plno trhlin jak v hereckém představení, tak logice (jmenujme např. to že Nick si po sobě zahladí otisky prstů v pokoji, ale vesele si matlá po okně, policie však zjišťuje otisky až díky cigaretě). Každý podprůměrně inteligentní divák pochopí, že Nick chce soustředit veškerou pozornost policajtů na sebe, jakožto uprchlého trestance a legračně působící dvojice může naproti pronikat do sejfu, obehnaným kamerami, bezpečnostními pracovníky, ovšem jak už to bývá, „bezpečák“ se v řídící místnosti kouká na vše, jen ne na kamerový systém a dvojice to díky mimosmyslovému vnímání ví. Celá tahle šaráda má skvělý kontrast. Pamatujete na Die Hard 3, odehrávající se taktéž v New Yorku? McClaneovi trvalo zhruba 15 sekund dovtípit se toho, že za účelem alarmování veškerých místních policejních složek je odvrácení pozornosti (v tomhle filmu od banky federálních rezerv), zde to celé policejní squadře trvá polovinu filmu.
Jak to celé dopadne, zjistíte až ve filmu, který bohužel funguje až moc uměle. Scénář je opravdu mizerný, Pablo Fenjves si svou filmovou premiéru jistě za rámeček nedá. Kam se podíváme, tam vidíme nelogické uvažování záporných postav a naopak štěstí v každém okamžiku pro ty kladné. Vyzdvihl bych Eda Harrise. Ten je stále tím charismatickým chlapíkem z dob Radia nebo Skály. Vše ostatní (ano, až tak nespokojený a tudíž přísný jsem) nefunguje.
Závěr je jen uspěchaná, nedodělaná a bohužel amatérská slátanina, která sází na velmi školácký scénář, iracionalitu daného okamžiku a samozřejmě v neposlední řadě popírání fyzikálních zákonů (pochopíte sami).
Až se divím, jaká herecká sestava se do takového filmu dostala. Ed Harris, Sam Worthington ani Anthony Mackie tohle nemají zapotřebí. Elizabeth Banks u role policistky (sebevědomé a drsné policistky) působí asi jako „bavič“ Petr Novotný v roli raketové inženýra. Ostatní role jsou spíše jako „support“.
Režíroval, no lépe řečeno „režíroval“ Asger Leth, který je, stejně jako scénárista“ také nováčkem na poli první hollywoodské ligy, a tak to také dopadlo. Film nedoporučuji nikomu, avšak sto lidí, sto chutí. Pokud nechcete řešit hrubé chyby, jste oddaným milovníkem některého z herců, film je pro vás jistě volbou, kterou si budete vyčítat. Že vám tato věta přijde nesmyslná? To mě ten film taky.
49%