Všemi tolik očekávaný (nás nevyjímaje) a těmi, co jej již viděli i vychvalovaný snímek dnes již takřka kultovního režiséra Martina McDonagha, už je konečně tu. Jeden z vážných uchazečů o Oscara sliboval už od úvodních trailerů pořádně vyhrocenou dramatickou jízdu. S onou „jízdou,“ tedy velkým dějovým spádem to tak horké není. Co ale film místy postrádá na tempu, to získává na překvapivě silných scénách, kdy rozhodně do smíchu není. Vyspělé drama se však mísí s černým humorem toho nejhrubšího zrna a každý si tak přijde na své. Jednoduše řečeno; nudit se u Tří billboardů rozhodně nebudete!

Ačkoli osobně mám v konečném srovnání radši McDonaghovu dřívější, mnohem více černohumorně a absurdně vyhrocenou gangsterku V Bruggách, nedá se Třem Billboardům upřít, že zkrátka a dobře mnohem lépe a citelněji hrají na mnohem vážnější notu. Jde jim to výborně. Navíc se zde sází na bravurně vykreslené a správně potrhlé charaktery, které šílené události doženou na hranice toho, čemu říkejme „příčetné jednání.“ Přesto se nedá říci, že by postavy i přes neexistující mantinely a nepředvídatelnost směřování děje (v určitých aspektech se nemohu ubránit určité podobnosti McDonaghova režijního a scénáristického rukopisu s Tarantinem) jednaly zcela v rozporu samy se sebou. Díky přímočarosti jejich charakterů (byť nejsou ploché) je snadné pochopit, proč ten či ta udělali to či ono. A to jakkoli iracionální jejich čin byl. Zní to jako prosté konstatování zřejmého, a ono i je. Jen tím narážím na to, že méně schopnému tvůrci by se za těchto okolností mohl projekt snadno vymknout kontrole. To se však zde nestane.

Na pozadí všech hádek a rozbrojů se totiž odehrává překvapivě silné drama, kdy ústřední postavy prodělávají určitý vývoj, jenž je posouvá zcela jinam, než kde je zastihujeme v počátku. Ve filmu je totiž hned několik tragických událostí, které pěkně zamávají děním a kupříkladu zpočátku zdánlivě vedlejší postava se pomaličku posune do popředí. I přesto, že jsem hned v úvodu srovnával režisérův starší počin s tímto a vyvyšoval černý humor v něm obsažený, nedá se říci že by ve Třech billboardech nebyly scény, které vás přinutí vyprsknout smíchy, až se vaše slušnější část bude skoro stydět, čemu se to smějete. Zvláště pak roztomilé vrtání u zubaře, nebo vyprovokování rvačky v baru s potenciálním zločincem prostě nemají chybu a každému kdo má rád trochu hrubější humor jistě přivodí slušnou bolest bránice.

Přesto je dramatická složka filmu mnohem výraznější, než prvek tradičně suchého humoru a celkového tragikomična. Snímku pak vévodí slušná sestava herců i v těch vedlejších úlohách: městečko Ebbing nabídne pár zajímavých a rozmanitých charakterů i mimo řekněme „hlavní záběr.“ Co mě potěšilo, byl i fakt že se zde podařilo všechny různorodé prvky ukočírovat tak, že se nesklouzlo k lacinosti či přílišné absurditě. Zkrátka máte pocit, že vše co se odehrává, by se klidně stát mohlo, byť je to trochu na hlavu. Ale to už asi život někdy prostě bývá. A to je na tom všem nejlepší. Jsou zde navíc scény, které dokáží opravdu chytit za srdce a donutí nás s postavami soucítit. Monolog hlavní hrdinky se zbloudilou srnkou je dojemný a plně se v něm odráží nesnesitelná bolest, jakou musí matka, která přišla o dceru prožívat.

Nesmírně mě bavila plejáda žánrových prvků, kdy se dostaneme od černé komedie přes drama ke krimi, až k lehounkému náznaku westernu, podkreslenému výborným soundtrackem, který si rozhodně ještě poslechnu samostatně. Ačkoli se Tři billboardy zasazením odehrávají v americkém zapadákově, to že je režisér a scénárista v jedné osobě Brit jako poleno, se prostě nezapře a dodává to celkovému dojmu to správné koření a šmrnc. Kombinace neskutečné vulgarity a obhroublosti, toho že až na jednu dvě výjimky se tu skoro všichni chovají bezcitně a hnusně s tím, že i přesto je celý počin i vtipný, moudrý, ba až dojemný je poznávacím znakem jednoho z nejlepších dramat, jaká letos v kinech uvidíte. A jsem si tím jist i přes to, že rok teprve začíná…

Verdikt

Není to možná taková síla, jakou evokovaly trailery, ale i tak to prostě stojí za to. Tři billboardy kousek za Ebbingem v sobě s grácií artisty snoubí různorodé žánrové ingredience v nesmírně vyváženém poměru a zaslouží si nejen veškerou chválu kritiků, ale i pozornost diváků. Dokazuje, že vážná témata lze brát jak s morbidním humorem, tak stoickou vážností. Humor střídá drama a i když je tempo poněkud volnější než u již skloňovaného dřívějšího filmu, nebudete se nudit ani na minutu a budete stále napjati, jakým směrem se bude dění ubírat. To vše je pak završeno typicky „McDonaghovským“ koncem, jenž ve vás na první dojem vyvolá neskutečné rozčarování a možná i vztek, kdy si budete říkat: „A to je jako všechno?“ Načež se ve vás celý závěr rozezní a po dostatečném zamyšlení si uvědomíte, co vlastně znamená a jak je vpravdě geniální. Geniální zakončení, působící možná neurčitě je totiž třešničkou na tomto výtečném dortu, který plně doceníte až po několika zhlédnutích…

Tři billboardy kousek za Ebbingem / Three Billboards Outside Ebbing, Missouri
Trailer
USA, Velká Británie 2017, 115 min
Drama / Krimi
Režie: Martin McDonagh
Scénář: Martin McDonagh
Hudba: Carter Burwell
Hrají: Frances McDormand, Sam Rockwell, Woody Harrelson, John Hawkes, Peter Dinklage, Caleb Landry Jones, Lucas Hedges, Abbie Cornish, Kerry Condon, Darrell Britt-Gibson, Željko Ivanek, Amanda Warren, Kathryn Newton, Samara Weaving, Clarke Peters, a další.

Na film Tři billboardy kousek za Ebbingem si můžete zajít i v kinech Premiere Cinemas (Praha, Olomouc, Teplice).

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
80 %
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here