Historická dramata, zasazená do nějakého velkého konfliktu jsou a vždy budou vděčným tématem. Režisér Joe Wright (Pan, Anna Karenina) si pro svůj výlet do moderních dějin vybral začátek 2. světové války a jednu z největších osobností minulého století; velkého britského státníka a premiéra Winstona Churchilla. Jak už název napovídá, půjde o nejzásadnější momenty, v nichž se psaly dějiny. Momenty, v nichž stačilo málo k tomu, aby se Britské impérium poklonilo Hitlerovi…

Nejtemnější hodina není ani výpravným válečným filmem, rekonstruujícím co možná nejrealističtěji konkrétní okamžiky války. Na to tu máme snímky jako Dunkerk (byť na plánování samotné operace Dynamo ve filmu pochopitelně dojde). Ani si neklade za cíl ukázat hrůzy války jako takové. Od toho tu zase je Vojín Ryan či brutální Hacksaw Ridge. V Nejtemnější hodině nahlédneme takříkajíc za oponu konání a života jednoho z lidí, kteří doslova hýbali dějinami. Celý snímek je tak nesmírně komorní a dočtete se jistě i názorů, hovořících o tom, že by to celé vlastně mohl být televizní film či divadelní inscenace. Je tu však jedno velké ale, na kterém počin stojí i padá. A tím je hlavní protagonista.

Leckdo by se možná divil, že byl do role obsazen zdánlivě se nehodící Gary Oldman. Nicméně už trailery dávaly vědět, že bude od Churchilla k nerozeznání. Výsledek ale předčí všechna očekávání. Oldman není herec, je to herecký chameleon. Kdykoli byl během filmu na plátně, neviděl jsem jeho, ale skutečně jsem se díval na oživlého státníka v celé jeho kráse. Tohle se zkrátka podaří jen málokomu, a není to jen prací maskéra (která je, jako řada dalších aspektů filmu, na Oscara), ale i gestikulací, a hlavně hlasem. Oldman dokázal naprosto dokonale ztvárnit Churchillův atypický styl mluvy. Když jsem si po projekci schválně pustil úryvky z jeho projevů (některé, ty nejikoničtější, jsou ve filmu prakticky slovo od slova stejné), nebyl jsem skoro schopen poznat rozdíl. Akcent na jedničku.

Titulní postava zde navíc není vykreslena jako nedotknutelná figura na piedestalu, ba naopak. Snímek ho vykresluje nesmírně lidsky, se všemi vadami i klady. Nebojí se ukázat slavného politika z několika úhlů. Uvidíme ho vtipkovat, pobíhat v županu, či pochybovat sám o sobě. Jde o muže, který se dostal do pozice nejmocnějšího muže království vlastně jen proto, že byl jediný koho byla politická opozice ochotna skousnout. Je tak svou neotesaností a obhroublostí zpočátku trnem v oku nejen králi Jiřímu, ale i Nevillu Chamberlainovi a Lordu Halifaxovi, tedy čelním představitelům politiky usmiřování. Vzájemný střet Churchillova razantního postoje vůči Hitlerovi s jejich snahou o mír je ostatně jedním z hlavních motivů filmu.

Okolnosti hlavního hrdinu doženou až do bodu, kdy pochybuje a až tichá podpora krále a setkání s „obyčejnými“ londýnskými měšťany ho přinutí znovu v sobě naleznout ztracenou neochvějnost. Tyto momenty a vůbec tato linka patří k nejsilnějším ve filmu a je navíc natočena tak obratně, že nesklouzne do přílišného patosu, byť mnohými pohne až k slzám. Nešetří se ani odlehčujícími, úsměvnými momenty. Kupříkladu zprvu špatně použité, později tolik ikonické Churchillovo gesto. Či snad setkání s králem Jiřím, během něhož je Winston jmenován premiérem, a následně si s panovníkem domlouvá den v týdnu, kdy s ním může pravidelně hovořit.

Velmi se mi také v kontrastu s politickými jednáními a horlivými, emocemi nabitými proslovy v parlamentu či válečném kabinetu líbily civilnější scény, ať už po boku manželky, či asistentky, zapisující na stroji Churchillovy proslovy, jejímž prostřednictvím a z jejíž perspektivy vlastně film místy sledujeme. I ona je totiž v mnoha ohledech divákem a svědkem všeho dění. A ačkoli jsou všichni vlastně zastíněni oslňujícím výkonem Garyho Oldmana, jasným favoritem letošních Oscarů, ostatní herci mu víc než zdatně sekundují, byť nikdo není tak výrazný. A ač si jeden při sledování určitých scén říká, jak moc asi jsou některé okamžiky přikrášleny či zcela vymyšleny, nedá se upřít že jako film a jako celek vše funguje přesně tak, jak má.

Verdikt

Nejtemnější hodina je výborným dramatem, zaměřujícím se na muže, jenž svou zemi uvedl do války, a který ji po úspěšné evakuaci velké části armády během operace Dynamo v následujících letech dovedl k vítězství. Snímek se ovšem zaměřuje na to, jak to všechno začalo, jak se vlastně onen vrcholný politik do své pozice dostal, a jaké problémy jeho působení zpočátku provázely. Zejména díky geniálnímu Gary Oldmanovi je snímek tak kvalitní, jak je a přes veškerou efektivnost, s níž je natočen, zůstává velmi komorním. To však vzhledem k tématu není vůbec na škodu. Veškerý přítomný patos je pak na velmi snesitelné úrovni a působí více než patřičně a příhodně. Hudební složka výborně podkresluje všudypřítomné dramatično a pomáhá vzbudit přesně ty emoce, jaké si počin klade za cíl. U některých výroků hlavního protagonisty si potom našinec může i zlehka povzdechnout, jaké by to asi bylo, kdyby se podobně neúprosný člověk dostal do vedoucí pozice před okupací u nás, ale to je zase trochu jiné téma. Nejtemnější hodina je bezesporu skvělým vykročením do tohoto filmového roku a zaslouží si veškerou pozornost. A závěrem doporučení; pokud se nechcete ochudit o jedinečný zážitek, zajděte si na původní znění! Podobně jako u Královy řeči je tady angličtina velkou součástí zážitku…

Nejtemnější hodina / The Darkest Hour
Trailer
Velká Británie, Francie 2017, 125 min
Drama / Historický / Životopisný / Válečný /
Režie: Joe Wright
Scénář:  Anthony McCarten
Hudba: Dario Marianelli
Hrají: Gary Oldman, Kristin Scott Thomas, Ben Mendelsohn, Lily James, Ronald Pickup, Stephen Dillane, Nicholas Jones, Samuel West, a další.

Na Nejtemnější hodinu si můžete zajít i v kinech Premiere Cinemas (Praha, Olomouc, Teplice).

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
80 %
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

Napsat komentář