Rozsáhlé hororové série nemívají zpravidla jinou, než sestupnou tendenci. Tvůrcům se totiž jen málokdy podaří úspěšný koncept pojmout tak, aby opravdu nešlo o omílání toho samého stále dokola. U hororu víc než kdekoli jinde platí, že opakovaný „vtip“ (v tomto případě děs) není vtipem. Přitom u Insidious by potenciál byl. Přesto se již čtvrtá část ságy, kterou prvními dvěma filmy nastartoval výborný režisér James Wan, dostala k dobrému hororu tak napůl. Ačkoli je Poslední klíč lepší než předchozí třetí část, je zároveň v mnoha ohledech přehlídkou toho, co je na většině mainstreamových hororů špatně. Jde ale o propadák?

Poslední klíč nezačíná vůbec špatně. Sledujeme neznámou rodinnou historii hlavní hrdinky v samém jejím dětství. Snímek si tak bere na paškál její rané motivace pro práci vymítačky duchů, jakož i novou zlovolnou a nadpřirozenou postavu. Démona, který je největším kladem, a zároveň i záporem počinu. To proto, že působí opravdu děsivě. Tedy až do momentu, kdy je nám odhalena jeho podoba. Od tohoto okamžiku dál děsivá stvůra ztrácí vše, protože vypadá tak trochu směšně. Opět se dokazuje, že největší strach plyne z neznáma a jen opravdu dobrý filmový tvůrce dokáže budit hrůzu i v momentě, kdy známe identitu strach budící entity.

Jako nejlepší příklad hororu, který je zároveň i výborným dramatem a příšera se nám neukáže, bych použil australský film Barbadook, nu a pokud jde o film, v němž drama nehraje zas tak významnou roli a zrůda zůstává děsivái po odhalení, poslouží víc než dostatečně loňský hit To. Oba zmíněné filmy excelují v těch bodech, v jakých by rádo obstálo i nejnovější Insidious. Jak v lince dramatické, tak nadpřirozené ovšem zůstává, jak už bylo řečeno, na půli cesty. Navíc trpí spoustou nedomyšleností a na každý originální nápad přichází nelogičnost, nebo prvky, které už jsme viděli jinde a lépe. Snímek jako takový nepřináší ani překvapivý zvrat, který by vás donutil zírat s otevřenými ústy, ani scénu, při níž by se ve vás krve nedořezal. Ale bohužel, ani v rámci série neobohacuje hlavní postavu jako takovou. Přitom ji její minulost v tomto díle dožene citelněji, než kdy jindy. A to je právnutný ě smutné, protože na konci opravdu nebudete mít pocit, že se něco změnilo. Prostě se v duchu neustále natahované série jede dál. A nejde jen o nutný otevřený konec.

Vymítání jako takové se zde nese v duchu astrálního cestování. Což může být tak trochu novinka pro fanoušky série, nicméně v rámci hororu o nic světoborného nejde. Zvláště přihlédneme-li k faktu, jak zoufale je zde nedomyšlená. Když jsou tu navíc na každém rohu klišé a film objektivně moc děsivý není, uvědomí si divák že sleduje veskrze průměrný horor. Opravdu strašidelných momentů tu mnoho nenajdete. Tedy, ne že byste se nelekli. Snímek si totiž tradičně a v duchu většiny moderních hororů dneška nedělá hlavu s nějakým nápaditým budováním atmosféry a pozvolnou tíživostí strachu, ty naopak nahrazuje lacinými lekačkami, kdy vás ze židle nadzvedne hlasitý nečekaný zvuk v kombinaci s obrazovým vjemem. Jumpscare (byť špatně použitý) jak se patří, nicméně osobně mám raději rafinovanější způsoby, jak v lidech vyvolat strach.

Příběh jako takový má v základě dobrý nápad, ale v detailech je strašně nedomyšlený. Nemám rád zpětné zasahování a „vytahování kostlivců ze skříně,“ o kterých nebyla nikde dřív ani zmínka. Z prstu vycucaná souvislost s červenými dveřmi pak působí přinejmenším směšně. Co se týče vedlejších postav, tak tradiční komická dvojka hrdinčiných „podržtašků“ moc neladila s jinak místy hodně vážným pojetím a pokud měla odlehčovat atmosféru, moc jí to nešlo. Přesto se jim sem tam vyloudit úsměv podařilo, takže se dá říci, že i přes značné skřípání některých jejich výstupů a poznámek vlastně svou úlohu splnili. Další charaktery, včetně hrdinčiných příbuzných mě bohužel nikterak nezaujaly a nevystoupily z šedi průměru. Máme tu tak další důkaz, že sebelépe vypadající trailer není zárukou výborného hororu. Protože přesně tak se Poslední klíč z upoutávek jevil.

Verdikt

Fanoušci předchozích dílů, nechť si přidají dalších pár procent k dobru. Insidious: Poslední klíč rozhodně díru do světa neudělá, nicméně po nepovedeném třetím dílu přináší alespoň satisfakci v tom, že je lepší. Přesto však rozhodně nedosahuje kvalit prvních dvou dílů. V rámci jinak zoufale neoriginálního děje jakožto celku mě potěšila vedlejší civilnější zápletka, poukazující na to, že ne všichni duchové jsou zlí a největší zlo pácháme mnohdy my lidé. Ta byla ale bohužel totálně pohřbena závěrem, který odhalil pravé pozadí zločinů, a celou nikoliv originální, ale hezkou myšlenku prostě zabil. Tradičně otevřený konec pak jen potvrzuje nadhozenou otázku v názvu recenze. Poslední klíč je jen dalším dílem z natahované série, který nenadchne a ani neurazí. Trochu mne zklamala záporná postava, která měla velký potenciál, jemuž bohužel nedostála. Nemůže za to jen odhalený béčkový vzhled, ale i patetický způsob, jakým byla poražena.

Insidious: Poslední klíč / Insidious: The Last Key
Trailer
USA, Kanada, 2018, 103 min
Horor / Mysteriózní / Thriller
Režie: Adam Robitel
Scénář: Leigh Whannell
Hudba: Joseph Bishara
Hrají: Lin Shaye, Javier Botet, Spencer Locke, Kirk Acevedo, Josh Stewart, Bruce Davison, Leigh Whannell, Angus Sampson, Caitlin Gerard, Jerrika Hinton, Hana Hayes, Tessa Ferrer, Ava Kolker, Marcus Henderson, Aleque Reid, Pierce Pope, Judith Drake, Ty Simpkins, Rose Byrne, Patrick Wilson, Joseph Bishara, Stefanie Scott, Barbara Hershey, Danielle Bisutti, a další.

Na Insidious: Poslední klíč si můžete zajít i v kinech Premiere Cinemas (Praha, Olomouc, Teplice).

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
55 %
Tomáš Lesk
Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

Napsat komentář