My Little Pony je jedním z těch typů televizního programu pro děti, na který se dá i bez větší úhony dívat. Chvíli. Krátké epizody ze světa rozmanitých pestrobarevných potvor sice slouží zejména product placementu, ovšem jedná se o zábavu poměrně nenáročnou, a stále ještě čnící v mezích únosnosti. Jak to ale celé dopadne, když přejdete z televizního epizodického formátu na celovečerní, a film rovnou šoupnete na plátna kin?

Bohužel nikterak valně. To, co může jinak velmi slušně fungovat v rámci krátkých epizod, prostě na celovečerní film roztáhnout nelze. A když, tak se musí zapracovat především na těch bodech, které dělají seriál výjimečným a případně ještě přijít s nějakou přidanou hodnotou. Ať už v podobě jiného příběhu, či propracovanější animace. V případě řady animovaných seriálů se právě na toto tvůrci zaměřili. Ne však u My Little Pony. Děj filmu jako takový je v zásadě nemastným a neslaným slepencem nudných a šablonovitých klišé. Prakticky vše od předvídatelné zápletky až po obdobně nepřekvapivý závěr, bylo už tisíckrát viděno jinde a lépe.

Nesourodá (a trestuhodně nevyužitá) skupinka přátel se vydává na strastiplnou výpravu s posláním zachránit svět (jak jinak) a přátelství. Na to je zde obecně kladen velký důraz. To ale nemluví ke cti Poníků, protože je to řekněme výchovná deviza snad každého dětského filmu. Divák by čekal, že hlavní postavy dostanou právě zde mnohem více prostoru k vyniknutí a charakterizaci, než v seriálu. Ale opak je pravdou. Jakkoli jsou zde na první pohled k mání zcela odlišné a potenciálně zajímavé typy pestrobarevných postaviček, zůstávají všechny ploché a bez jakékoli jiskry. Což je v epileptické plejádě všemi barvami duhy hrajícího světa až škoda. Protože potenciál by tu byl. Ale tady se hraje na jistotu v podobě poupraveného rčení; za relativně málo peněz málo muziky.

Svět, kterým skupina povětšinou dámských (pokud se to dá říci o animovaných ponících) protagonistů prochází, rozhodně není bez nápadu. Ba naopak. Některé lokace mne celkem příjemně překvapily a říkal jsem si, že kdyby jim byla věnována větší péče, bylo by se opravdu na co dívat. A tady se dostáváme k dalšímu kameni úrazu. A tím je unylá animace. Právě tak jako nepropracovaný děj může i zcela průměrné provedení fungovat v kratší stopáži. Na širokém plátně ale ani omylem. Na veškerý pohyb, nebo nedejbože akci se špatně dívá a člověk se až diví, jak se něco takového mohlo dostat do z televize do kina bez nejmenší úpravy. Při srovnání s jinými technicky vyspělými animáky současnosti to hlava nebere. Dokonce i tuzemská tvorba se mi v tomto ohledu zdá více na úrovni (mám sice na mysli zcela jinou 3D animaci Lichožroutů, ale i tak se jedná ve o všech ohledech zábavnější a lepší počin). O obšírnější porovnání s jinou konkurencí nemá cenu se rozepisovat. Možná kdyby se více zapracovalo na mytologii „universa,“ příběhu a záporných postavách (jedna má tu nejokoukanější možnou motivaci, a druhá je zla, protože prostě může), mohla z toho být ucházející pohádka. Takhle ovšem…

Verdikt

Ne. Větším letošním kvalitativním propadákem byl snad jen snímek Emoji ve filmu…  Samozřejmě jsem si velmi dobře vědom toho, že nejsem cílovou skupinou tohoto počinu. Nutno však podotknouti, že v sále se krom mne nacházela spolu s rodiči řada dětských diváků (respektive divaček), a ani ti se filmem zrovna dvakrát nebavili. Ani jednou jsem neslyšel kohokoli zasmát se vyčpělým, stupidním vtípkům, či jakékoli humorné scéně založené na tajtrlíkování pestrobarevných charakterů (i ta Pinky Pie, která platí za jakousi stálou humornou vložku, tu působí celkem rozpačitě). Pochvalu si vedle nijakého českého dabingu, který mi připadal zoufale neprocítěný (což je vzhledem k jinak velmi vysoké laťce české lokalizace u jiných animáků průšvih), nezaslouží ani písně, jež byly spíše otravné, rozmělňovaly děj a neměly žádný výraznější motiv, který by utkvěl v paměti. Člověk si musí smutně povzdechnout hlavně při pomyšlení na písničky u Disneyovek, které nejdou z hlavy klidně i několik let (ano, narážím na Let it Go z Ledového království). A že srovnávám nesrovnatelné? Ano, možná. Ale stejně jako u čehokoli jiného vynikne to špatné nejvíce při srovnání s dobrým. A ohánět se mantrou, že je to přece film pro děti nic neomlouvá. Právě naopak. Předpoklad že děti neocení kvalitně natočený film, je úplně mimo.

My Little Pony Film / My Little Pony: The Movie
Trailer
USA, Kanada, 2017, 99 min
Animovaný / Dobrodružný / Komedie / Rodinný / Fantasy / Muzikál
Režie:  Jayson Thiessen
Scénář: Meghan McCarthy, Rita Hsiao, Michael Vogel
Hudba: Daniel Ingram
Hrají: Emily Blunt, Zoe Saldana, Tara Strong, Michael Peña, Liev Schreiber, Kristin Chenoweth, Uzo Aduba, Taye Diggs, Sia Furler, Ashleigh Ball, Nicole Oliver, Shannon Chan-Kent, Andrea Libman, Tabitha St. Germain, Cathy Weseluck, Britt McKillip, Max Martini, Michelle Creber, Sam Vincent, Michael Dobson, a další.

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
40 %
Sdílejte
Tomáš Lesk

Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

2 KOMENTÁŘE

Napsat komentář