Planeta opic patří mezi klasická díla žánru sci fi, ať už ve světě literatury, či filmu. Prequelová trilogie, osvětlující jak se to vlastně všechno seběhlo, že na planetě Zemi převzali vládu inteligentní primáti, zatímco z lidí se stala bezduchá zvířata, se nyní dočkává velkolepého završení. Finální část opičí trilogie je tady. Stojí za to nejen po technické, ale i vypravěčské stránce?

Co se týče způsobu, jakým je příběh vyprávěn a směřován, dočkal jsem se nesmírně příjemného překvapení. Čeho jsem se totiž po druhém díle bál, bylo zběhnutí od dramatické dějové linky k prosté akci. Pokud však měl Úsvit planety opic nakročeno k přerodu v čistokrevnou adrenalinovou popcornovku, je toto završení trilogie spíše návratem ke komornějšímu Zrození planety opic. Válka samotná tu neprobíhá v podobě skutečných fyzických střetů, ale v zápletce okolo dění ve světě, která perfektně doplňuje a rozšiřuje budované universum a staví pevné základy mostu, vedoucího od počátku až k finále v podobě klasiky z konce šedesátých let. Tentokrát není časový skok tak markantní, jako tomu bylo mezi první a druhou částí. Dalo by se říci, že Válka navazuje velmi úzce na předchozí část, kdy byla na útok opic upozorněna vojenská jednotka, s níž se opičí společenství zdánlivě nevyhnutelně musí střetnout.

Mnohem víc než boj s lidmi, který zde prakticky nefiguruje, ale sledujeme Caesara a jeho boj s vlastními vnitřními démony, a za to, co považuje za správné. Přítomny jsou i takřka westernové prvky, kdy se hlavní hrdina vydává na cestu pomsty. Přitom pálí mosty sám za sebou, a těmi, na nichž mu záleží. Šimpanz, který to všechno začal musí dojít k poznání, kým by se měl pro své druhy stát. A nakonec to, v dojemnosti k tomu všemu neodmyslitelně patřící, i skončit. Překvapivě nejtragičtější postavou celého filmu, ale i možná celé trilogie, je plukovník McCullough (Woody Harrelson); vůdce oné elitní jednotky vojáků, jehož zdánlivá bezcitnost není bezdůvodná a naopak má zcela opodstatněné podhoubí. Díky tomu je ten, kdo se zprvu zdá být neohroženou hrozbou, jen produktem boje o přežití, kterému bylo dáno nahlédnout takříkajíc za roh. Tváří v tvář opičí apokalypse je jeho chování naprosto pochopitelné, byť radikální. Myšlenkový střet plukovníka s Caesarem, který se zmítá mezi zodpovědností ke svým opicím a temnou touhou po pomstě, je velmi silným motivem snímku. Doznívá zde rovněž rozkol, který mezi opičí společenství vrazil šimpanz Koba. Následky jeho činů prostupují ve významné míře celou stopáží a Caesar, který ví že na nich rovněž nese svůj podíl, se za ně viní.

Přičte-li se k tomu zvrat v podobě vojenského zásahu a jeho nejmenovaných konsekvencí, je dáno co se stane. Caesar se rozhodne vydat na osamocenou cestu s cílem ukončit všechny problémy. To vše však vyvrcholí trochu jinak, než si sliboval a jak to vypadalo z trailerů. Zkrátka a dobře, nečekejte že ve filmu dojde na nějakou velkolepou bitvu. Sledujeme spíše jednání postav a snahu o infiltraci nepřátelského území. Což výborně ladí s Caesarovou dřívější snahou o co možná nejméně ztrát na opičích životech. To se ale díky nekompromisnímu nepříteli zprvu nedaří, a posléze se situace stává takřka bezvýchodnou. Ve chvíli, kdy by se však mohlo zdát, že je velký vůdce na dně, mu přispěchají na pomoc jeho druhové. Přijde i nějaká ta nová postava (z nichž se jedna postará zejména o záchvěvy divácké bránice, což výborně poslouží k odlehčení jinak hutné atmosféry) a dostane se nám i jistého náznaku toho, že krom Caesarovy tlupy jsou možná i jiní inteligentní primáti, kterým se podařilo v ústraní přežít.

Pokud byl hlavní hrdina trilogie v předchozích dílech vůdcem, stává se zde zcela nezpochybnitelnou autoritou, ikonou takřka mesiášských rozměrů. Tak daleko u opů dospěl kult jeho osobnosti. A nakonec svými činy skutečně postaví dobro ostatních nad to své, a v zakončení, jež nese dvojsečný, paradoxní nádech, se mu podaří zajistit, aby byly opice silné i bez něj, jakkoli si to dosud nedokázali představit. Od dalších pokračování, která se bezpochyby chystají, si tak lze slibovat něco, na co v dosavadním dění nebyl přílišný čas. A sice budování opičího společenství a položení základů toho, co jsme měli možnost vidět v tolik opěvované Planetě opic z roku 1968. Na tu Válka v hojné míře odkazuje nejen směřováním, ale i několika výborně vsazenými easter eggy, tedy odkazy ať už více, či méně symbolickými.

Trochu mě mrzela úloha dívenky, jež byla v podstatě právě jen chodícím odkazem (nejen díky jménu, které jí orangutan Maurice vlivem okolností dá) na původní film a od které jsem si sliboval více. Očekával jsem totiž, že se dění bude více točit okolo ní. Byť má v zápletce a jejím jistém zvratu významnou úlohu. Pod svá křídla ji zde vzal již vzpomínaný mudrc Maurice, který v sérii působí jako Caesarova pravá ruka a rádce, a je vedle hlavního protagonisty jednou z mála postav, jíž se dostává značného prostoru napříč jednotlivými snímky díky tomu, že je tu takřka od počátku. Film jako takový je uzavřený s tím, že zodpovídá na většinu otázek, které si diváci při sledování původního filmu museli klást. A jelikož je rozšiřován svět daný právě audiovizuálním dílem a nikoliv knihou (která se od své adaptace značně liší), je tu dostatek prostoru pro tvůrčí nápady a fantazii. Díky časové propasti, jež mezi Válkou o planetu opic a Planetou opic zeje, je zde navíc stále víc než dost prostoru pro případná pokračování. A ačkoli je tedy hlavní linka trilogie uzavřená, je zároveň i na co navazovat. Budování civilizace přece jen nějaký ten pátek zabere, a jak se říká, ani Řím přece nebyl postaven za den.

Verdikt

Fanoušci původní Schaffnerovy klasické filmové látky zaplesají, zatímco ti, kdo čekali akční krvavou řež budou mírně zklamáni. Byť tu silné bojové scény jsou, je Válka o planetu opic je především syrovým psychologickým thrillerem, na jehož pozadí se odehrává konflikt, a jehož tempo plyne pomalu, ale nenudí. Naopak se jedná o velmi zásadní příběh, který velkolepě uzavírá celou trilogii. Dechberoucí animace, zpracovávající mimiku a gesta opic je zase o kousek dál a animované postavy v řadě momentů takřka přehrávají živé herce. Andy Serkis bezpochyby ztvárnil jednu z nejikoničtějších postav ve světě filmu. Jeho Caesar je vrstevnatým protagonistou, jehož vůdcovství a chování v průběhu jednotlivých snímků se dostalo znamenitého vývoje, který vyvrcholí v perfektní formě. Ta je ale za jedno s obsahem, díky čemuž je Válka o planetu opic bezesporu jedním z nejlepších sci-fi tohoto roku. Zvláště, když se ohlédneme za tím, co už máme za sebou. Mattu Reevesovi se podařilo překročit všechna očekávání a nezbývá než upřímně doufat, že pokud dojde k pokračováním, ponesou se v touto trilogií nastoleném duchu.

 

Válka o planetu opic/ War for the Planet of the Apes
Trailer
USA, 2017, 143 min
Akční / Dobrodružný / Drama / Sci fi
Režie: Matt Reeves
Scénář: Mark Bomback, Matt Reeves
Hudba: Michael Giacchino
Hrají:  Andy Serkis, Woody Harrelson, Judy Greer, Steve Zahn, Gabriel Chavarria, Sara Canning, Max Lloyd-Jones, Alessandro Juliani, Chad Rook, Amiah Miller, Billy Wickman, a další.

PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
90 %
Očima Daniela Birguse
90 %
Sdílejte
Tomáš Lesk

Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

Napsat komentář