Po tom, co revolučním způsobem prohnal netopýřího strážce perfektní zápletkou okolo Sovího tribunálu, zaměřil se Scott Snyder na další aspekt, ba možná samotnou podstatu Batmana… Slovutný scénárista totiž s notnou dávkou typicky hutné atmosféry po novátorském nakopnutí nové řady přivedl zpět jistou postavu. Postavu, která je tu prakticky od samých počátků Temného rytíře. Charakter, který alter ego Bruce Waynea pomohl definovat a jenž se po právu řadí mezi nejlepší, nejkomplexnější a nejikoničtější fiktivní záporné postavy vůbec… Nikoho nyní jistě nepřekvapí, že je řeč o věčně se usmívajícím smutném klaunovi, princi zločinu města Gotham, o Jokerovi… Na rozdíl od přivedení nových prvků do Batmanova universa se nyní jedná o zavedenou postavu a tak nezbývá než být zvědav, jak se s tím tvůrci popasovali…

V komiksu Smrt rodiny se zelenovlasý postrach s mrtvolně bledou kůží vrací do Gothamu po roce, během něhož po něm nebylo ani vidu, ani slechu. Ale není to už ten samý Joker tak jak jsme jej doposud znali… Je na něm totiž cosi ještě pokřivenějšího, a pokud je to vůbec možné, ještě šílenějšího, než fakt, že nemá tvář. Fyzicky. Záporák jménem Dollmaker mu totiž právě před rokem stáhl kůži z obličeje. Její hnijící zbytek mu nyní drží na hlavě zlámané skoby, činící tak jeho groteskní úsměv mnohem děsivějším a tragičtějším, než kdy předtím. Na pozadí onoho úsměvu hraje utrpení. A smrt… Joker tentokrát dosáhl zcela nového stupně šílenství. A rozhodne se, že Batman, který v jeho očích sešel ze správné cesty a zradil svou podstatu, potřebuje navést zase zpátky. Že potřebuje pomoci odstranit to, co jej tak viditelně oslabuje…

Jde mu o odkrytí a navrácení samotné Batmanovy podstaty a účelu… Jako vždy je v Jokerových činech, jakkoli bizarních a zprvu nečitelných, skryta jakási pokroucená vnitřní logika, při níž se mu nelze (byť znechuceně) neobdivovat. A je jisté, že pokud někdo jako je on hovoří o pomoci, bude to, byť zcela brutálně a pokřiveně, nakonec dávat mnohem větší smysl navzdory tomu, jak to zprvu vypadá… U tak staré postavy, jako J. je rovněž prakticky nejde než si sem tam brnknout na nostalgickou notu, takže se v komiksu místy objevují motivy a narážky na jiné legendární střety klauna s netopýřím strážcem. Ostatně i název Smrt rodiny odkazuje na kultovní komiks Smrt v rodině, v němž na základě volby fanoušků došlo k brutální smrti druhého Robina; Jasona Todda. Joker ho tehdy umlátil páčidlem… Narážce na to se nejde nevyhnout i v samém „současném“ dění, protože Jason je v recenzované knize rovněž přítomen (pravidlo mainstreamu č. 1: prakticky nikdo neumírá navždy).

Samotný hlavní příběh Smrti rodiny se pak nese v duchu Jokerových nástrah, kterými Batmanovi připomíná jejich dávná velká „dobrodružství,“ přičemž se zároveň dostáváme na dřeň tomu, jak moc dobře se oba již za tu dobu znají a v některých momentech jednoho až zamrazí, jak se Batman dokáže vžít do klaunova uvažování. Podíváme se tak i do minulosti, kdy byl maskovaný bojovník v temné kápi ještě v samých začátcích a přijdeme na kloub tomu, proč vlastně Joker nikdy netoužil zjistit, kdo se pod maskou Batmana skrývá. Zrovna tak si uvědomíme tragičnost této postavy v momentě, kdy jej Temný rytíř konfrontuje s otázkou jeho vlastní identity, a Jokera tato možnost vyděsí k smrti. Možnost, že by se upamatoval na svůj život před tím vším… Autoři zde skutečně vytvořili novodobý kult… Komiks, který funguje perfektně jako samostatný příběh, ačkoli je samozřejmě lepší znát ho i v rámci řady. Znalost předchozích událostí rozhodně není na škodu, k pochopení hlavní zápletky však nezbytná není. Příběh, ve kterém pan J. doslova přišel o svou tvář jsem nečetl, a přece jsem se v dění nijak neztrácel. I přes občasnou zkratkovitost, skoky v ději a místy jistou útržkovitost sebraných sešitů.

Fanoušky pak rozhodně potěší, že Joker, jakožto geniální manipulátor a i přes úctu k chaosu výtečný stratég, přizve ke své vrcholné hře ty největší záporáky Batmanova světa. Uspořádá tak šarádu, v níž je Batman králem pokřiveného království, kde má každý ze záporáků svoji příhodnou roli, karikatury jiných superhrdinů nevyjímaje. Věc, která se mi osobě i přes velmi malý prostor velmi líbila, byla kratičká přítomnost Harley Quinn. Její malinká role v dění, a zvláště pak dialog s Jokerem perfektně zachycují podstatu jejich zvráceného vztahu, kdy jí J. nevybíravě vpálí do obličeje, že je pro něj jen hračkou, panenkou, které vymyl mozek a nakládá s ní jak se mu zlíbí (tuhle pasáž by asi fanoušci a fanynky filmového Suicide Squad, vynášející tamní skoro romanticky vyobrazené pojetí vztahu Jokera a Harley, asi rozdýchávali poměrně těžko). Něco je jednoduše pro filmové plátno příliš drastické…

Co mě osobně mrzí, je nedotaženost některých nápadů a chvíle, kdy je vidět že se Snyder musel brzdit, aby nedošlo k něčemu opravdu velkému… Smutné zkrátka je, že v mainstreamovém komiksu jsou určité hranice, za které si tvůrci nemohou dovolit zajít. Zabití zásadního charakteru je věc, která se stává zřídka, a když už k ní dojde, málokdy je tomu natrvalo. Naopak zpravidla dojde k návratu do výchozího statutu quo… Navzdory tomuto značně limitujícímu omezení se Snyderovi podařilo docílit i tak mrazivého konce, kdy je samotný název knihy v konečném důsledku naplněn mnohem děsivěji, než by bylo stažení obličeje, či něčí smrt. Klín hlodajících pochybností a rozvratu vražený přímo do srdce Batmanovy rodiny totiž funguje právě tak, ba možná i lépe, trvaleji.

Verdikt

Komiks Batman: Smrt rodiny poskytuje fanouškům koňskou dávku šílenství, hutné atmosféry a perfektní zápletky, jejíž vyústění je ale bohužel tak trochu výstřelem do prázdna. V zásadě je tak celý potenciál příběhu, který mohl být mnohem zásadnější, zabit tím, že v hlavním proudu mainstreamu jsou určité meze toho, jak si autoři mohou dovolit s postavami naložit. Jen díky tomuto faktu komiksu nedávám plné hodnocení, a zároveň mu uděluji hodnocení nižší, než Kameňáku, který naopak svého času brutalitou a temnotou zpoza oněch pomyslných bariér vykročil. U něj to však bylo dáno také tím, že se původně nejednalo o kanonický příběh… Přesto je Smrt rodiny pro mě osobně zatím vrcholem Snyderovy série, která se navzdory geniálnímu prvnímu dílu stále posouvá vpřed a servíruje jeden lepší příběh za druhým. Nezbývá tak než se těšit na další části…

Krom této a předchozích částí najdete na našich stránkách i recenzi na následující, čtvrtou knihu Snyderova runu. Ta nese název Batman: Rok nula – Utajené město a atraktivně zpracovává Batmanovy začátky, kdy se v rámci NEW 52 střetává s Riddlerem a Red Hoodem a jeho gangem… Nu a pokud si komiks pořídíte a přečtete, rozhodně jej nezapomeňte ohodnotit na české Komiksové databázi. Dílo Batman: Smrt rodiny u nás vyšlo v roce 2014 pod hlavičkou nakladatelství Crew, jemuž děkujeme za poskytnutí recenzního výtisku. Zakoupit jej, stejně jako nejnovější komiksy z této Batmanovy série, můžete zde.

  • Batman: Smrt rodiny
  • USA, 176 stran, u nás vydala Crew v roce 2014
  • Scénář: Scott Snyder
  • Kresba: Greg Capullo
  • Vydání: 1.
  • Vazba: paperback
  • Formát: 175×255 mm
  • Tisk: barevný
  • Překlad: Štěpán Kopřiva
  • Žánr: akční, superhrdinský
PŘEHLED RECENZE
Tomáš Lesk
90 %
Sdílejte
Tomáš Lesk

Jsem pisálek, snílek, knižní a filmový skoro-všežrout se slabostí pro tvorbu Quentina Tarantina, dále seriál Doctor Who, a zarytou nenávistí vůči béčkovým slasherům a špatně použité třaslavé kameře. Ve volném čase hraji hokej, čtu a zírám.

Napsat komentář