V předposledním díle našeho miniseriálku si dáme dohromady obě AVPéčka. Pokud jsem oslavoval oba původní snímky, které na filmový trh umístili ulitmátně legendární postavu, tak crossovery v podání AVP naopak FOXům zmrazily úsměv na rtech.
Začněme tedy popořádku a to rokem 2004, kdy světlo světa spatřilo první AVP. Paul W.S.Anderson, některými nazýván jako filmový patlal a některými jako vizionář, pracoval na „svém“ AVP osm let, než se v roce 2004 odhodlal zaklepat na dveře producenta Johna Davise, který co-produkoval prvního Predatora. Davis byl Andersonovou prací a nápady nadšen a začalo se intenzivně pracovat na filmu, který měl své kořeny v komiksu z roku 1989. Anderson také někdy dávno uvedl, že nápad udělat AVP se mu v hlavně definitivně ubytoval, když viděl Predatora 2 a scénu s trofejemi, kde byla lebka vetřelce.
AVP si bralo , jak sám Anderson uvedl, dost o Ericha von Dänikena. Ve filmu se často vyskytují dedukce jako např. „Predátoři usměrnili první civilizaci na Zemi“, „Predátoři postavili první chrámy, které se zachovaly dodnes, ale jejich mimozemské rysy jsou ignorovány“ apod. To všechno dnes Däniken stále se stejnou zarputilostí obhajuje.
Práce na filmu začaly na konci roku 2003 a jako Češi můžeme být hrdí, že 99% všeho se ukuchtilo v Praze na Barrandově. Anderson svůj tah vysvětlil takto: „Kdybychom točili v LA, stálo by nás to 20 milionů dolarů. V Praze nás veškerá produkce stala 2 miliony.“ Tvůrci AVP museli otáčet každou minci, poněvadž budget byl nastaven na velmi skromných 40-50 milionů USD. Jelikož se z poloviny jednalo také o vetřelčí film, nikdo ze slavných tvůrců jako Ridley Scott, HR Giger nebo kdokoliv jiný z tohoto světa, neměli zájem jakkoli se do projektu zapojit, šéfem přes design byl Richard Brigland. Ten se však nechtěl dostat do velmi obtížných vod a troufat si na designové skvosty švýcarského umělce Gigera viděné Alienovi 1 a 2 , proto se AVP žádných klasických biomechanických zdí v detailu nedočkáme. Díky pražské lokaci se do filmu dostalo pár Čechů, jmenujme Petra Jákla, českého svalovce. Ten (bohužel nebo bohudík) zemře jako první, když strčí hlavu do „oprátky“.
Věřte nebo ne, ale chybělo málo a rakouská legenda Arnold Schwarzeneger byl ve filmu. S Andersonem měli dohodu, pokud californský guvernér prohraje volby, střihne si ve snímku cameo roli jako Dutch Schaffer. Arnie však volby vyhrál a pro natáčení neměl čas. Sigourney Weaver účast zavrhla ještě dříve než si Anderson mohl mnout ruce, že jí vůbec něco nabídl. Slavná herečka uvedla, že její postava Ellen Ripley patří pouze do Vetřelce a diplomatickou cestou uvedla, že příběh se jí „nelíbí„.
Na vizáži vetřelce pracoval stejný tým z třetího a čtvrtého Aliena. Andreson nechtěl příliš využívat CGI a zhruba 70% všech efektů bylo díky kostýmům a tzv. „ovládačům loutek„. Například vetřelce řídlo 6 lidí. Někteří hlavu, další trup a další ocas. Ovládáním přes počítač mohli docílit prakticky jakéhokoliv pohybu. Pouze jeden herec byl zapotřebí pro natočení všech scén ve vetřelčím kostýmu. Tom Woodruff ztvárnil zabijácké monstrum s vyrytými jizvami na hlavě po zásahu predátoří sítě (Grid Alien). Drtivá většina všech dalších vetřelců byla natočena díky zmíněným ovládačům loutek a zbytek je digitál (zejména ocas královny). Královna jako taková měla tři verze. První byla zhruba 4 metrová mechanická konstrukce, poté 2 metrový kostým a pro nejtěžší scény zde byl digitál. Čtyřmetrovou konstrukci ovládalo dvanáct lidí. Anderson si pochvaloval, že nová technologie pro natáčení vetřelce umožnila rychlejší a reálnější pohyby.
Predatorům byly vytvořeny dvě nové přilby (Scar, Celtic a třetí klasický), čtyřnásobně se jim prodloužily zápěstní hroty (wristblades) a totálně předělán byl ramenní plasma-gun. Osobně musím podotknout, že zvuk při výstřelu je prostě příšerný. Loveckou postavu si zahrál Ian Whyte.
Výsledek všichni známe. Vědecko-vojenská expedice míří na Antarktidu, kde Weylandův satelit zachytit tepelnou aktivitu. Později se ukazuje, že se jedná o podzemní stavbu – první pyramidu na Zemi, nesoucí znaky tří různých kultur. Nenasytný Weyland a jeho tým později přijdou na to, že sem byli přilákáni pod záminkou nové lovecké sezóny. Každý má svůj vkus a každý si může najít to, co se mu líbí. Film však dostal v drtivé většině zápornou kritiku, zejména pro vyloženě nezajímavé postavy, bídné dialogy a špatné nasvícení během rvaček obou příšer. AVP dostalo v roce 2005 anticenu za nejhorší sequel nebo remake, naopak se tvůrci dočkali uznání za efekty a design.
Anderson totálně předělal koncept objevení Predatora jako postavy. „Láká jej horko a konflikt,“ to zná každý fanda. Tentokrát mimozemský lovec zavítal do arktického prostředí (a na konci Alexa Woods v klidečku jenom s tričkem, pohodička…). Další rozšíření univerza zajistilo markování po vyhraném souboji s Vetřelcem. Predator si na tvář vypálil znak připomínající jeho dominanci. Osobně jsem kdysi dávno zachytil celkem odpovídající krátký sumář. „Špatný nápad vizuálně skvěle natočený.„
AVP vydělalo 172 mil. USD. Na rozpočet po 50 miliony jistě skvělá věc, avšak na to, o jakou značku šlo, FOXové jistě ví, že se dalo vytěžit více.
Druhé AVP, tentokrát s dodatkem Requiem, následovalo o tři roky později. 20th Century Fox si řeklo, že fanouškům opět podá své dva slavné produkty ve společném filmu. Ovšem AVP:R dopadlo ještě hůře, než jeho velmi rozpačitý předchůdce.
Čest (kterou si sami neuvědomovali) pracovat na tak skvělém projektu dostali bratři Straussové. Ti se po shlédnutí Terminatora 2 rozhodli, že „budou dělat filmy.“ Nějakou chvíli neúspěšně oslovovali studia se svými efekty, až se jim někdy kolem roku 2006 podařilo prorazit. Na začátku jejich kariéry pracovali na efektech pro seriál Akta-X, později, když už o nich Hollywood věděl, dostali práce na takové šlágry jako Sopka, Titanic nebo 300: bitva u Thermopyl. Straussové byli osloveni FOXy a šlo se točit.
Natáčení probíhalo ve Vancouveru a mělo být hotovo za necelé tři měsíce. FOXové opět šetřili na film vyčlenili ještě méně než před třemi lety. Tentokrát bratři Strassové dostali něco kolem 40 milionů. Výsledkem natáčení je přímé pokračování AVP. V predátorské lodi se vylíhne nový druh – PredAlien, který rozcupuje ostatní Predatory na palubě a loď (s facehuggery) ztroskotá v coloradském městečku. PredAlien se ukrývá kdesi ve stokách a později se k němu přidávají tradiční Vetřelci. Proti nim je vyslán nový a zatím nejsilnější druh Predatora – Wolf. Zkušený, nemilosrdný a precizní. Podle toho, co jsem měl možnost zatím sledovat, právě Predator z AVP:R je dosud tím nejoblíbenějším.
Straussovi se vydali opačným směrem, než Anderson. Ve filmu je spousta CGI, např. úvodní scéna s predátorské lodi je z většiny digitální. Namísto postavení interiérů se oba bratři vrhli na efekty. Predatora popř. Vetřelce si zahráli ti samí herci z původního AVP, opět byli použiti „ovládači loutek„, avšak scén v kostýmu obou příšer bylo výrazně méně, než před třemi lety. Straussovi prostě vsadili na práci s počítačem. Vsadili na ní tak moc, až je z toho vizuální peklo.
Reakce na film dopadly opravdu bídně. Pokud byl v prvním AVP příběh špatný, zde byl opravdu příšerný a nudný. Fanoušci se často nechtějí ztotožnit s profesionálními kritiky, kteří strhávají kdejakou prkotinu, avšak 99% celé fanouškovské základny muselo tentokrát odborníkům dát za pravdu. Střídaly se poztnaky jako „béčkový film„, „nudný a hloupý film, laděný pro třináctileté„, „příliš tmavý a technicky nezvládnutý“ , atd. atd. Přestože AVPR byl celkově opravdu špatný film, dvě scény považuji i dnes za legendární. Odlet Predatora ze své planety, protože dosud jsme jejich planetu nikdy na plátně neviděli a těch pár sekund nás jistě nahlodalo. Druhá scéna nebo přesněji sekvence, kterou považuji za nesmírně povedenou je řežba ve stoce. Scar, jeho pohyby, jeho choreografie, předvedení dalších vychytávek jako stěnových senzorů nebo mapky a samozřejmě likvidace vetřelců patří k tomu nejlepšímu nejen v tomto filmu, ale i z celého univerza.
Snímek se tak, celkem očekávaně, stal nejméně výdělečným snímkem v historii FOXu s postavou Aliena. Za 40 mil. USD se dokázalo od fanoušků získat něco málo pod 130 mil. Samozřejmě svůj fakt hrála i přístupnost. AVP dostalo PG13, zatímco AVP:R bylo od začátku plánováno jako Rko.
Osobně hodnotím první AVP na 6/10 a AVP:R 4,5/10. Oba snímky se na technické úrovni rozcházejí prakticky ve všem. Hudební doprovod je v AVP (Harald Kloser) naprosto nulový, zatímco v AVP:R (Brian Tyler) je skvělý. Efekty jsou naopak obstojné v jedničce a slabé ve dvojce.
Druhé AVP skončilo ještě větším neúspěchem, než to první a pánové ve FOXu dali tuto frančízu k ledu. Skalní fanoušci (ke kterým se řadím) však nepotřebují kalkulačku k tomu, aby měli nárok na optimismus. 2004 AVP, 2007 AVP:R, 2010 Predators, 2013 ??? Proč ne? Nemusí to být nutně další AVP, avšak Robert Rodriguez se s Nimródem Antalem vyslovili v tom smyslu, že si umějí představit pokračování Predators do několika let.
O tom už ale příště.